Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Doba pádlová

Doba pádlová

HATE, HATE, HATE!!!! Všichni rádi hejtujeme a kdo říká že ne, tak ten hejtuje anonymně nebo nemá rád anglické výrazivo. A tento dnešní hate bude věnován mobilním telefonům, které jsou tak velké, že jim už můžeme nadávat do prostorově výrazných.

Bude to nejspíš tou touhou být cool. Být na tom lépe než ostatní a mít co možná největšího macka v kalhotách. Co na tom, že se tam už ani nevejde? To přece není známka nepraktičnosti, ale je to vzkaz výrobcům džín – vyrábějte větší kapsy. A co teprve děvčata, co chtějí mít po ruce velkou výbavu… Vždyť ty jejich kapsičky, to je jen ubohá parodie, tam se přece nic nevejde. Tu jsem potkal malou holku, která měla ještě pubertu před sebou, a když si svůj Samsung zastrčila do kapsy, tak z ní ještě z poloviny čouhal.  Kde se stala chyba? A neviňme z toho Levise Štrause.

Na velikosti záleží!

Patřím mezi tu minoritu, která se telefonu dlouhou řádku let sveřepě vyhýbala. Přišli mi totiž hrozně nudné. Nějaké volání, koho to zajímá? A všechno to je tak hnusně drahý. Tohle volání. A otravný. Ostatně svou nelásku k telefonům nezapírám. A pak začaly ty věcičky umět něco jinýho a mohli se připojit na net a rázem byly užitečné a žádoucí. A pak se stalo něco, co nedokážu pochopit a co pouze vede k tomu, že brzy budeme moci bez pádel splavovat divokou řeku. Budeme mít totiž telefony. Obry. Placky tak veliké, že si budeme muset na prsa našít kapsu a tam si ho strkat.

Můj první chytrý telefon byl maličký Sony Ericsson Xperia Mini Pro, co si mě dokázal získal svou hardwarovou klávesnicí. Ještě teď mi při pomyšlení na něj ukápne slza smutku. Nebyl nejmenší problém ho nosit i v té malé kapse u džín, kde mi mohl buď zabíjet spermie nebo je silou záření zmutoval tak, že dokážou rozežrat i latex. Jenže začal postupně ochrnovat, některé dírky mu přestaly fungovat a bylo čas ho vyměnit. Ještě pořád ho ale zapnu. Přežil.

Aneb jak mizejí peněženky v Čechách.

A photo posted by Rozverný Fabulačník (@fabulatorcz) on

Je smutné, že ty nejvíc cool telefony jsou jednak drahé, což se dá tak nějak očekávat, ale hlavně že jsou jsou hrozně velké a já vůbec nechápu proč. Vždyť se to děsně blbě ovládá, jak je to přerostlé. A ještě to žere baterku jak ďábel. Kdyby je radši udělali třeba tlustší, aby z nich nešlo zatočit roládu. Jednou se to přece musí zastavit. Ale ne, za chvíli se bude volat z tabletů. A to jen kvůli tomu, že je cool mít plácačku. A nejvíc smutné ke, že se telefony začaly z předních kapes posunovat do zadních. Jakmile já totiž vidím něco velkého v zadní kapse, tak dokonce i ve mně, poctivém občanovi jehož touhy nejsou nebezpečné, ale pouze nemravné, vyvolává myšlenky na zcizování cizího majetku. (Je to trochu paradox, že zcizením ten předmět zvlastníte.)

Za svých 4.3 palce jsem rád. Vlastním telefon Sony Xperia Z1 Compact (vybírám si telefony s nechutně dlouhými názvy), který je zmenšeninou svého steroidy napuštěného bratříčka. A jsem happy. Mohl by být ještě o kousíček menší, ale já jsem jen zákazník … co zmůžu?

Mobil-mesiáš

A teď nám nezbývá než čekat na druhý příchod mesiáše, na nového ajfouna, snad ne od Applu, který revoluční vlnou svrhne staré pořádky a nastolí novou éru udržitelně velikých zařízeních. Současný vývoj není totiž nic jiného než velmi pomalá erekce, která musí jednou opadnout. Nebo snad ne?


A jak se na současné telefony díváte vy? Dáváte přednost obrům nebo mrňouskům? Nebo dáváte přednost nezničitelnému retru?



Komentáře
  1. holkamodrookata

    holkamodrookata: Úplně to stejné řešil můj muž. Kam s ním? Já.,jakožto velká holka nosím kabelku, takže u mě je to spíš o tom „jak to nejlíp mrsknout mezi ten bordel co v kabelce mám,nepoškrábat ho a pak ho dokázat rychle najit“. Kapsičky tedy neřeším. Co ale, nedej bože, chudaci mužský co nenosí džíny? Kam si strčit mobil, kdyz musíte pracovní dobu trávit v obleku? A pro doplnění mam nokiu (technické údaje po me nechtějte, jsem holka) a je to pádlo. Ale nestezuju si. Mam levný firemni tarif, net mě stojí pakatel a na surfování je to super.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Já myslím, že s oblekem se právě velikost řešit nemusí. Aspoň ten můj má na vnitřní straně takovou obrovskou kapsu, do které se mi na maturitě vešla i kalkulačka. A navíc vždycky, když jsem ten mobil vytahoval, tak to muselo vypadat, že chystám někoho zastřelit.

      Já jsem teda už velký kluk a často nosím tašku přes rameno, takže teoreticky bych si ho tam také mohl házet. Nicméně bych asi nikdy neslyšel, že vyzvání 😀

      Dokud jsou mé oči plně funkční, tak si vystačím s brouzdáním na menším displeji. Navíc, docela často tahám i tablet 😀

  2. Trigatron

    Trigatron: No, dlouho jsem se držel osvědčené Nokie. Nejprve 3510i, tedy typ „cihlička“, u které ale displej postupem času začal více než systém zobrazovat jednolitou modrou barvu. Pak Nokia 6300. Dříč, tahoun, vydržela i pády na dlaždičky… a pak mi ji odebrali při hospitalizaci a během pěti minut stihli prorazit krycí sklíčko. Dodnes nevím jak. Po výměně fungovala další dva roky, pak se začala resetovat při přijetí SMS, odeslání SMS nebo prostě jen tak, z plezíru. Zkusil jsem Sony Ericson, model Xperia Arc S. Neskutečně tenký, rozumně velký a hlavně funkční. Po třech letech opět porucha – závada na základní desce, neopravitelné. A nyní mám čínský ZOPO ZP 780. Je to řádně velké pádlo, na hranici komfortu – ale je to dualSIM, tenký, lehký a funguje bez potíží.

    1. holkamodrookata

      holkamodrookata: S láskou vzpomínám na svého prvniho krásného oblého modrého alcatelka. Pak ještě úžasnej byl mitsubiska. Byla to krásná stříbrná krychlička s modře podsvíceným displejem a vytahovací anténkou. Kdybych ho neutopila při vášnivém sexu ve skleničce s kofolou, fungoval by snad doteď. Pak jsem hrozně dlouho měla samsunga. Ten byl nezničitelný. Následovala už pak dotyková hujavejka no a teď jsem skončila s nokčou. Jezišek se pochlapil. Tak si z androida zvykam na windousy. Zatím spokojenos, tak snad mi chvíli vydrží.

      1. Michal Ozogán

        Michal Ozogán: Ale ne, jen windousy ne, pro ty musím pořád speciálně ladit weby. Ale jinak operační systému nehejtuju.

    2. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Dual jsem jim měl také jednou, ale abych pravdu řekl, nikdy jsem v něm neměl 2 simky. Na práci/osobní to ale asi bude skvělý. Nebo na telefon/datový tarif.

  3. Maruška

    Maruška: Jakožto dítě na přelomu hraní si venku/hraní si s počítačem, jsem se s mobilem setkala až v nějaké třetí/čtvrté třídě a vlastnila jsem ho se svou sestrou. Což se zdá být padlé na hlavu, ale… Komu jsme asi tak mohly psát, že? Na mobilu jsme totiž v té době hráli jenom hry! Hada. Černobílého. 😀 ^^
    A když dneska vidím děti, co můžou být asi tak třeťáci, a vlastní pádlo větší než jejich hlavu. Tak kde to jsme? -_-

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Společné vlastnictví telefonu je trochu nestandardní 😀 No já mám telefon od prvního ročníku na VŠ, takže teď asi čtyři roky. Dalo by se říct, že jsem pořád ještě telefonista-začátečník. Já teda když jsem měl poprvé telefon, tak jsem do nocí pařil tetris.

      Já vím přesně kde jsme, v době pádlové 😀

    2. Em Age

      Em Age: První mobil jsem dostala v deseti letech, a hej, taky jsem na něm hrála toho černobílého hada. 😀 Bůh ví, že si ho občas na přítelově telefonu ještě zahraju. 😀

  4. Melinda

    Melinda: Perfektní článek 🙂
    Nejvtipnější věc je, když někdo něco (třeba památky) fotí tabletem. To se pokaždé musím chechtat. A ještě vtipnější je telefonovat s něčím, co ani nedokáže průměrný člověk držet v jedné ruce.
    Taky jako velká holka nosím kabelku a vím, že nám ji kluci vždycky závidí, proto většinou vláčím kabelku, kterou by se dalo při troše snahy zabít, protože je narvaná věcmi nejen mými, ale ještě mužskou peněženkou, mobilem, klíči a dalšími nesmysly, co po kapsách nevypadají zrovna esteticky.
    Abych nebyla nespravedlivá, na svůj Samsung Galaxy SIII mini nedám dopustit. Pořád nemám moc ráda klávesnici na chytrých telefonech, ale jinak ho mám prakticky přirostlý k ruce, hlavně od dob, kde skoro všude kde se vyskytuji chytnu wi-fi.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Jjo, tableto-telefon, to je budoucnost 😀

      Pamatuju, že když jsem ještě chodil na základní školu, tak jsem si do kapes dokázal nacpat tolik věcí, až zůstával rozum stát.

  5. Em Age

    Em Age: Prosím tě, ještě před rokem a půl jsem měla starý Samsung, odklápěcí malé „véčko“. To byl, pane, telefon. Vzteky s ním švihnout o zeď mu neublížilo. Pouze se rozsypal, ale po zpětném vložení SIM karty opět fungoval jako nový. Spadl mi do záchodu a fungoval ještě rok. Potom mi mamka koupila nový mobil, zatoužila jsem po něčem, do čeho se dá nahrát hudba. 😀
    Chytré telefony… nepotřebuji. Mám svou tlačítkovou Nokii a jsem za ni ráda. Píšu tak maximálně přítelovi, anebo mamce. Nevolám nikomu, poněvadž věčně nemám kredit. 😀
    Před Vánoci jsem dokonce byla přes čtvrt roku bez telefonu (ta předchozí tlačítková Nokie mi rovněž spadla do záchodu, a už to nepřežila), a vůbec mi nechyběl.

    Mimochodem, fakt skvěle napsaný… fejeton (?). Moc se mi líbí, při čtení jsem se bavila.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Véčko vypadá hrozně dobře. Chtěl jsem ho, když jsem ho viděl v Prison break 😀 Já teda si SMSky radši klikám na pěkné klávesnici než to vyklikávat na číslech.

      Jinak on je tady fejeton skoro všechny alespoň částečně 😀

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Peklo módního pekla

Peklo módního pekla

Jako módní ignorant a tragický reprezentátor sice na podobné skopičiny narážím velmi zřídka kdy, ale když se tak stane, rozpálím se tak, že by se na mě dala smažit vajíčka. Je to jedna z věcí, jedno z tajemství vesmíru, které nikdy neodhalím – proč to proboha lidi tolik bere???

Zobrazit →

Výkřik do temnot #PrayForParis

Výkřik do temnot #PrayForParis

Nechtěl jsem o tom psát. Nepíšu takové články. Takové články nic nezmění, nic nedokážou, jen zmůžou proti sobě poštvat lidi. A stejně jsem ho napsal. Proč? Asi abych už nic takového nemusel psát znovu.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články