Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Proč telefonování není můj kamarád

Proč telefonování není můj kamarád

Telefon je skvělá věc … nebo snad ne? Ano, můžete hovořit s kýmkoliv, ale také kdokoliv může hovořit s vámi a žádný spam filtr vás nespasí. Jakmile se dostanete do nějaké zákaznické databáze, jste ztraceni a už vám není pomoci.

Mobilní telefon je relativně nový vynález, který se k nám postupně vkrádal, vkrádal, až ho mají snad všichni. Zašlo to dokonce tak daleko, že na jednoho člověka v České republice připadá 1,36 unikátních čísel a to včetně novorozenců. Už se bez něj neobejdete. Nezaložíte si bankovní účet, Facebook vám nebude věřit, že jste skuteční a samotní lidé jednoduše nepracují s realitou, kde by někdo měl tu drzost a nebyl šťastným vlastníkem mobilu.

Neruším vás?

Ti, kteří volají, často začínají nevinnou větou „Neruším vás?“ Samozřejmě že ruší! Dožadují se mé plné pozornosti. Musím v mžiku přerušit svou činnost a začít se jim plně věnovat. Obvykle jsem zastižen v naprosté nepřipravenosti či špatné náladě. Volající si svůj čas vybral, připravil se na něj a vše se děje pod jeho taktovkou. Já jsem do toho vtažen bez varování.

Právě proto upřednostňuji komunikaci emailem. Ani jedna strana není vázaná časem. Pokud něco potřebuji ve dvě ráno, napíšu, a protistrana to vyřeší, až se naskytne čas. A naopak, pokud po mě někdo něco chce, může mi napsat kdykoliv a já se mu podle svých možností začnu věnovat. Dokonalá spolupráce.

Navíc, všechno je hezky černé na bílém, nemůže se stát, že bych něco špatně slyšel. Vždy mám zdroj, odkud si všechny informace mohu ověřit a případně se na ně i odvolávat.

Vždycky jsem tak trochu litoval operátory

Lidé si pořád stěžují na předražené volání operátorů a jediné o čem jsou ochotní diskutovat, je, který z nich je nejhorší. Já tenhle problém nemám. Provolám cirka dvě stovky za rok a jsem za vodou. Jak to dělám? Prostě netelefonuji, pokud to není nezbytně nutné.

Pokud byste očekávali, že bych se staral o zmeškané hovory, tak se šeredně mýlíte. Jestli mě někdo opravdu nutně potřebuje, tak zavolá znovu. V opačném případě si to dotyčný rozmyslel a já ušetřil peníze nám oběma. Jedinou smutnou věcí je, že když se mě nějaká operátorem uplacená slečna zeptá jestli kredit nebo smlouva a ze mě vypadne kolik utratím za rok, je z toho celá smutná, protože neexistuje žádný výhodnější tarif než „Nevolám“.

Na mě jednoduše nic moc nevydělají.

V kapse chytráka

A přece je telefon vlastně dobrá věc, respektive jeho chytrá verze. Samotné telefonování je v něm marginální záležitostí a dá se v něm dělat další milión mnohem užitečnějších věcí. Stačí kliknutí na jediné tlačítko, co vypne mobilní signál a stane se z něj obyčejný počítač, co strčíte do kapsy.

I přes to všechno, i přes všechny věci, co se mi nelíbí, uznávám, že mobil má svůj smysl, pokud se k ní přistupuje uvážlivě. Když se dva lidé potřebují na něčem dohodnout nebo rychle vyřešit a nemohou se vidět, tak je to nejlepší řešení. Když se navíc dohodneme kdy a co probrat, je to ideální.

Ovšem pozor na dobráky. Když řeknu zavolat ve dvě, tak myslím ve dvě. Ani dříve, ani později. Někdo by si mohl usmyslet: „Dám mu ještě pár minut rezervu.“ Nedávejte, buďte přesní.

Špatné zprávy

Co se mi na většině telefonátů vadí je, že přináší špatné zprávy. Když už někdo vyťuká vaše číslo, znamená to, že vás rychle potřebuje – něco pos*alo. Vyzvánění je novodobá obdoba černé kočky.

Kde mají dnešní telefony mezery, jsou nevyžádané zprávy. Email si dovolím dát na jakékoliv veřejné místo, protože díky filtrům si spamů skoro ani nevšimnu. U mobilů to je jiné, žádné blokování hovorů nebo SMS, které nechcete. Jste absolutně nechráněni, stačí znát jen vaše číslo. To své si chráním jako oko v hlavě.

Všeho všudy jsem vědomě dal číslo cirka dvaceti lidem. Pokud ho mám vložit do nějakého formuláře na internetu, bojuji a bráním se. I přesto se může stát, že padne do nepovolaných rukou. Když jsem posílal žádosti o praxi s přiloženým životopisem, tak se dostalo do nějaké personální agentury. A když mi došla SMS nabízející mi práci, hned jsem si řekl: „Která svině mě zaprodala.“

Rovněž se už nějaký ten pátek potýkám s vymahačskou firmou, která píše/volá jakési paní Schneiderové. Za takový rok nebyli schopni pochopit, že mají špatně číslo a tak volají znovu a znovu…

Řešení?

Snad jedině dělat, že neslyším, což se mi občas neúmyslně daří. Sedím si klidně ve vlaku a někomu začne zvonit mobil. Nezvedá to. Pořád to nezvedá. A nakonec si uvědomím, že tohle mám na starosti já…


Komentáře
  1. Tomáš Rak

    Tomáš Rak: Také téměř netelefonuji. Za rok provolám přibližně 500kč. Je to dáno hlavně tím, že se s každým domlouvám na skype, IM nebo emailu.

    Proč se zdržovat ťukáním sms, která je navíc omezená 160 znaky? (ne, nemám rád ani twitter)

    Někdy telefon nutně potřebuji hlavně k práci, takže bych se bez něj neobešel, ale to jen protože ostatní lidé skype nebo IM nevedou.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Skype a IM messagery jsou možná důvody, proč operátoři tolik omezují FUP. To by stačilo mít připojení bez omezení a lidé by se mohli domluvit bez přímého volání nebo SMSkování.

      1. Tomáš Rak

        Tomáš Rak: Myslím, že za několik let operátorům budeme platit pouze za internet a telefonní čísla přestanou existovat. Nebudou SMS ani mobilní volání.

  2. Jirka

    Jirka: Osobně také hodně nerad komunikuji s cizími lidmi po telefonu. Vysvětlovat klientovi, kterému dělám web, něco po telefonu by bylo na hodinu, a stejně bych mu musel poslat ukázky nebo odkazy mailem. V tomto případě je pro mě mail nejlepší způsob.
    A právě jak jsi krásně vystihl, přes mail oba komunikujeme když na to máme čas, když mám připravenou odpověď, kterou mohu několikrát přeformulovat, než ji odešlu.
    Co se týče cizích čísel, tak ty málokdy přijmu. Měl jsem období, kdy mi i 2x denně volali agentury kvůli půjčkám, novému tarifu, nebo průzkumu veřejnosti. Klidně i po 8. večer nebo o víkendu. Vyřešil jsem to aplikací „Calls Blacklist“ pro Android. Jakmile se objeví nějaký nový průzkum, číslo si přidám do blacklistu a příště se mi už nedovolá, rozhodně doporučuji.
    Jediné, v čem se ti nevyrovnám jsou ty provolané 200,- za rok. Já pracuji daleko od rodiny, domů jezdím tak jednou za 14 dní, takže mívám provoláno o něco víc.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Dřív jsem se na neznámá čísla taky často vykašlal, protože většinou to jsou stejně jen omyly nebo nabídky. Jednou mě ráno vzbudil hovor z Makra. Hrůza. Ale zas někdy to je důležité, takže to poctivě beru.

      Black list už jsem jednou také použil, když mi volal nějaký omyl a prostě nechtěl věřit, že má špatné číslo. Když jsem zavěšoval, tvářil se, že zavolá znovu…

      Problém je, že většinou volají či píšou z jiného číslo. Ještě jsem nedostal nabídku ze stejného čísla, takže na to BL ani nepoužívám.

      1. Jirka

        Jirka: Tak to mám asi fakt smůlu, u mě se dost často tel. čísla opakovaly, proto ten blacklist.
        Většinou jsem cizí číslo na poprvé chtě nebo nechtě nezvedl, a když jsem viděl zmeškaný hovor, zkusil jsem si číslo vygooglovat. Naštěstí jsou dnes služby jako kdovolal.net aj., které mi rovnou řeknou, že jde o nějaký průzkum

  3. Enitas

    Enitas: Zajímavé je, že volající si vždycky najdou tu nejnevhodnější chvíli. A nejhorší je, když náhodou volá někdo z rodiny a já to nezvednu – to jsem pak téměř považována za mrtvou a můžu očekávat dalších tisíc telefonátů. Bez mobilu má člověk prostě větší klid. Občas mám na mobily už vážně alergii, zvlášť, když má třeba otec dovolenou a stejně mu pořád někdo pracovně volá. To já radši píšu smsky. Sice je to omezené na pár znaků, ale smskování je občas fajn. 😀

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: To skoro vypadá na syndrom telefonního úmrtí. To si pak člověk rozmyslí něco nezvednout.

      A dnešní práce na dovolené, to je kapitola sama pro sebe. Všechna ta jednoduchost a dostupnost lidí přináší problémy.

  4. honza ch.

    honza ch.: K tomu bych se rád přiblížil. Snažím se komunikovat taky co nejvíc mailem, ale když má člověk víc dětí, tak se telefonování nevyhne. Ti prevíti pořád otravujou 😉

    A protože bydlím na vesnici a hodně nakupuju přes web, největší problém mám s telefonáty od zásilkových služeb a dopravců. Je opravdu „příjemné“, když mě vzbudí v sedm ráno, aby mi řekli, že balík doručí mezi druhou a třetí odpoledne…

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Já obecně zásilkové služby moc nemusím. Přijde mi mnohem pohodlnějši zajít si na poštu.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Google mně naučil překlepům

Google mně naučil překlepům

Krátké zamyšlení nad tím, jak mě ten šmejd Google našil psát s překlepy.

Zobrazit →

Tak mě dostali … filosofové

Tak mě dostali … filosofové

Dneska je těžké být filosofem. Lepším je být třeba tesařem. Nebo kuchařem. Nebo kopáčem kanálů. Je těžké být natolik blbým a natolik chytrým a zvolit tu těžkou cestu.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články