Vysoká, Semestr první

Vysoká škola má své neobyčejné kouzlo. Dokud člověk neokusí, nepochopí. Je to zážitek, který určitě stojí za to. Být však úspěšný i ve studijních povinnostech není jednoduché. Jak jsem se s tím popral já, si můžete přečíst dále.

Po dlouhých dvou set šedesáti dnech se mi konečně podařilo dokončit první ročník vysoké školy. Cesta to byla tuze dlouhá a trnitá. V jednom okamžiku dokonce stačil malinkatý kousíček, abych byl jejím konci nemilosrdně vyražen stejným způsobem jako ty stovky odpadlíků přede mnou. Nejdůležitější ale bylo se vůbec dostat na začátek, protože i ten si musíte vybojovat, pokud vám zrovna z kapes nečouhají páni Masaryk a Palacký v nepřirozeném množství.

Kam po matuře

Když jsem si jako hrdý absolvent Gymnázia Jeronýmova odnášel maturitní vysvědčení z radnice, neměl jsem prakticky nic. Jen lejstro, díky kterému jsem mohl s čistým svědomím do všech dotazníků psát v kolonce dokončeně vzdělání - středoškolské, s maturitou. Moje odborné znalosti se ovšem rovnaly nule. Uměl jsem trochu matiky, trochu fyziky, trochu chemie i trochu biologie a historie, ale ve výsledku jsem neuměl vůbec nic. Byl jsem vzdělán v obecném vzdělání, což je samo o sobě v dnešním světě prakticky bezcenné.

A jelikož mi v tu chvíli kopání kanálů nepřipadalo jako dobrý začátek mé dozajista zářné kariéry, šel jsem na vysokou. To rozhodnutí jsem samozřejmě neudělal až v okamžiku, kdy jsem v rukách třímal ono maturitní vysvědčení. Ani jsem ho neudělal během svého účinkování na gymnáziu. Dalo by se říct, že jsem ho udělal už na základní škole, kdy jsem se na onen gympl upsal. I přes tento dlouhodobý plán jsem pěkně dlouho nemohl přijít na to, kam vlastně jít.

Když už se čas přihlášek nebezpečně zkrátil, zúžil se můj záběr v podstatě na dva obory - historie a jakýsi hybrid mezi informatikou a ekonomií. Dostal jsem se do klasického dilematu - dělat to, co mě baví nebo to, co mě uživí, protože já osobně nepatřím k těm šťastlivcům, kteří na obě otázky, mají jen jednu odpověď.

Gratuluji, byl jste přijat

Nahodil jsem tedy hned 3 přihlášky a celý „nadšený“ čekal na přijímací řízení. Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že bych se na něj mohl nějak speciálně připravit, ale po mnohadenním nicnedělání jsem usoudil, že maturita z matematiky a angličtiny mi jako průprava stačila. Moje předtucha podobných událostí se ukázala správná, a tak mi během prázdnin přišla trojce kouzelných obálek, ve kterých bylo oznámeno mé přejetí na vysokou školu. Dvě z Technické univerzity v Liberci a jedna z Univerzity v Hradci Králové. Ano, mé schopnosti byly tak oslnivé, že jsem byl přijat hned na trojci (či dvojci, záleží, jak se na to díváte) vysokých škol. Nebo byly tak chabé, že vysoké školy doufaly v můj brzký vyhazovat. Pravda bude asi někde mezi.

Je to vlastně takový paradox, že i když vaše přijímací řízení oficiálně skončilo, tak ve skutečnosti pokračuje ještě celý první semestr. Po něm totiž začnete zjišťovat, že řady vašich spolužáku prořídly, jako by je po desítkách, někdy i po stovkách, kosila španělská chřipka. První semestr je prostě okamžik, kdy se škrtá. Kalousek tady řádí rok co rok. Do druhého procházejí už jen ostřílení veteráni z bojiště, kteří získávají zápočty jako na běžícím páse a plní jednu zkoušku za druhou.

Manažerská informatika

Dilema kam se sebou tedy díky mým úspěchům trvalo a já byl opět donucen jednat kvůli blížícímu se termínu zápisu. A tak jsem se 29. září upsal, abych se mohl stát studentem Technické univerzity v Liberci, Ekonomické fakulty, studijního programu Systémové inženýrství a informatika, obor Manažerská informatika.

Není to žádný chumlák, kde by univerzita naháněla studenty po stovkách, ale takový útulný kroužek, kde se nemůžete ztratit. Na druhou stranu nečekejte, že si vás budou kdovíjak hýčkat. Poločas rozpadu studenta je stejně vysoký jako v jiných oborech. Největším zabijákem se stává matematika a ekonomie. Těmto virům se vyhnete jen poctivou přípravou. Nebo kvalitně využitým tahákem. Vynalézavosti studentů se přeci stejně jako fantazii meze nekladou.

A o čem že to vlastně je? Pochytíte něco z informatiky - naučíte se programovat, rozumět počítačům a dokonce si vytvoříte svou vlastní ohromnou, úžasnou webovou stránku - také pochytíte něco z ekonomie - dozvíte se, co přináší rozhazování státních prostředků, něco o chodu firmy, pár chytrých věci o marketingu atd. Největší specialitou ale je, že poslední rok bakalářského studia se neučíte. Není to však žádná ulejvárna, jedná se totiž o roční řízenou praxi, které vám dodá patřičné zkušenosti dříve, než budete smeteni na trh práce. Taková věc se v dnešní době určitě hodí. Už nebude třeba řešit problém jestli při studiu ještě pracovat... To všechno je Manažerská informatika na TULce.

Začátky jsou u všeho těžké a tak nikoho nepřekvapí, že to platí i u vysoké školy. Vstupujete tam jako zelenáči a nemáte nejmenší tušení, jak to všechno vlastně chodí. Můžete si našprtat teorii, ale až praxe vás naučí, jak naložit se všemi těmi zkouškami, cvičeními, zápočty, indexy, průkazy, skripty a podobnými věcmi. Není to rozhodně nic těžkého. Narazíte i na horší věci.

Nyní ale k jednotlivým předmětům, které na vás čekají v letním semestru.

Matematika I

Cvičící: RNDr. Jaroslava Justová
Přednášející: RNDr. Jaroslava Justová
Ukončení: zápočet
Obtížnost: 3/5

Matematika je starý fígl vysokých škol, jak se snadno zbavit nadměrného počtu přijatých studentů a to platí i zde. I tak se ale účast na přednáškách postupem času lineárně zmenšovala. Být ve škole už v 7 hodin, je pro některé prostě nepřekonatelná překážka. Doráželi tedy pouze ti nejotrlejší, kteří se klimbali ze strany na stranu a snažili se udržet pozornost, což nebylo jednoduché. Ve víru matematických vět a definic je to úkol hodný „matematikmena“.

Studenti to ovšem poctivě doháněli na cvičeních, kde byla účast téměř sto procentní. Na začátku proběhlo nějaké to opáčko střední školy s tím, že při otázkách naší cvičících nás občas postihlo nervózní ticho. Ve výsledku jsme v prvním semestru probrali vše od funkcí před derivace až po integrace. Tady se konečně projevila výhoda některých mých gymnaziální znalostí, takže celý tento půlrok byl pro mne pouhým opakováním. Napíšete celkem 2 velké, 3 malé písemky a v součtu musíte získat minimálně 50 procent bodů. Ještě vás čeká menší válka s pěkně tuhým příkladem, jehož vyřešením splníte napsání semestrální práce.

Jelikož to celé bylo jen opáčko, mohl jsem po napsání prvních třech písemek slavit zápočet. Pokud by se vám celý rok nedařilo, máte ještě nárok na 2 opravné termíny. Pokud ani ty nedáte, vaše studium právě končí, protože se jedná o postupový předmět. I taková je manažerská informatika.

Mikroekonomie I

Přednášející: PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D.
Cvičící: Ing. Blanka Baráková Ph.D.
Podmínky: zápočet, zkouška
Obtížnost: 4/5

Mikro se stalo hlavním vyhazovacím předmětem semestru, takže si na ukazovátko udělalo nějakou tu stovku zářezů. Mohu vás ale uklidnit, že jestli získáte zápočet, tak už jste za vodou, protože zkouška už není žádné maso. Díky své pověsti si tento předmět snad jako jediný po celý zimní semestr udržuje vysokou účast a to i na přednáškách, kde bývá občas i přeplněno. Po ne zrovna slavných organizačních výkonech pracovníků Technické univerzity byl počet studentů o několik desítek procent větší než kapacita posluchárny, takže většina opozdilců se vzdělávala v polních podmínkách.

Na cvičeních si během půlroku napíšete čtyři malé písemky, kterými si můžete vylepšit pozici do závěrečného testu. Výhoda ale nespočívá ani tak v získaných bodech, jako že se na učení podíváte dříve, než na konci semestru. Některé znalosti můžete nabrat i díky tomu, že na cvičeních jste pravidelně tázáni. Díky mým nadlidským schopnostem jsem závěrečný test nemusel napsat na 7, ale na 6.25 bodu. Výhoda je opravdu jen skromná.

Závěrečný test je třeba napsat na 70 procent. Když nedáte, máte pořád ještě jeden opravný termín, který rozhodne o vašem setrvání na škole. Efekt síta je doveden téměř k ďábelské dokonalosti. Zkoušku pak už nějak okecáte se znalostmi, jež jste si přinesli při přípravě na zápočet. Stačí losnout dobrou otázku...

A co říci závěrem? Mějte strach!

Angličtina I

Cvičící: Sebastian Noltorp, B.A.
Podmínky: zápočet
Obtížnost: 3/5

Pro někoho utrpení a pro někoho spása, to je angličtina. Je to ale jediný jazyk, který se na tomto oboru musíte učit, což je jeden z velkých plusů. V praxi to vypadá tak, že si budete celý půlrok hezky povídat o všem možném a někdy i nemožném. Dozvíte se nějaký ty drby, jak se Australanovi žije v Česku a občas si střihnete nějaké to cvičení v knížce. Časem se to ovšem u mě zvrhlo v systematické opisování klíče. Hodně záleží, kdo vás vlastně bude mít.

Na konci celého toho příjemného posezení si napíšete jeden velký písemný test. Stačí ho dát na 60 procent a zápočet je váš. Když ne, tak minimálně jeden opravný pokus ještě máte. Score si ještě můžete vylepšit krátkou prezentací. Není to ale rozhodně předmět, na kterém by se vyhazovalo.

Sociální psychologie I

Přednášející: PhDr. Eva Velechovská
Cvičící: PhDr. Eva Velechovská
Podmínky: zápočet, zkouška
Obtížnost: 1/5

Psychologie bývá občas docela psycho. Hodiny, mezi přednáškami a cvičeními není rozdíl, jsou protkány povídáním o lidem, co dělají a proč to dělají. Výhodou je, že obsah přednášek si můžete zčásti domluvit. Pokud vás náhodou zajímá něco psychologického, tak není nic jednodušší, než to dát nějak okatě najevo. Například říct to. Pro získání zápočtu vám bohatě stačí pouze chodit na hodiny a tvářit se dostatečně pozorně, nejlépe pak ještě zaujatě. Snažte se být hlavně přesvědčiví.

Abyste ale získali i zkoušku budete se už muset začít snažit. V podstatě se jedná o krátkou prezentaci na nějaké psychologické téma, které si sami zvolíte. Dostanete mnoho užitečných rad, na které musíte při svém projevu myslet (hlavně noste černé ponožky), a po svém výkonu si odnesete kritiku od spolužáků i cvičící. Hlavně je neuspěte. To je rada nad zlato.

Praktická cvičení I

Cvičící: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D
Podmínky: zápočet, zkouška
Obtížnost: 1/5

Tento předmět má nádherný název, protože o svém obsahu vám neřekne absolutně nic. Ono ostatně, i když už víte, o co půjde, tak přijít na příznačný název není nic jednoduchého. Je to taková směska všeho. V podstatě na začátku dostanete úkol v podobě týmově prezentace a pak už tam ani nemusíte chodit. Ještě pro zisk zápočtu budete muset nakreslit nějaký hezký algoritmus dle zadání.

Vaše týmová prezentace na libovolné téma z oblasti IT ve 3-4 lidech bude pečlivě nafilmovaná, abyste viděli, jak vlastně vypadáte, když mluvíte. Tak se snažte tvářit navýsost inteligentně, možná vás spatří ještě příští generace. Nám ale nakonec naše obličeje ukázány nebyly, protože selhala technika, pokud si dobře vzpomínám.

Informační systémy I

Přednášející: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D
Cvičící: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D
Podmínky: zápočet
Obtížnost: 2/5

Jak už název napovídá dozvíte se hodně věcí o informačních systémech. Opět je to taková trochu směska, protože o cvičeních si malujete algoritmy, které by vám někdy měli pomoci s programováním. Celý půlrok tedy pozorně posloucháte, abyste si na závěr napsali teoretický test, který rozhodne o tom, jestli jste dostali zápočet. Není ani příliš těžký, ale ani příliš jednoduchý.

Počítače I

Přednášející: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
Cvičící: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
Podmínky: zápočet
Obtížnost: 1/5

Tento předmět můžete klidně brát jako dva v jenom, protože ačkoliv děláte na přednáškách i cvičeních počítače, tak je to úplně z jiné oblasti. Na přednáškách se budete bavit jak vlastně počítače fungují a spousty podobných teoretických, nezáživných věcí, až se brzy začnete ztrácet. Když nebozí studenti zjistili, jakou má přednáška formu, nastal rekordní propad účasti. Někteří prchli hned při první přednášce, jiní se prostě už nikdy neukázali. Zápisky si poctivě dělal z 34 lidí pouze jeden člověk a konci roku se ukázalo, že vlastně ani nebylo třeba.

Na cvičení už byla už účast vysoká dostatečně. Nebylo to proto, že by byly záživnější než přednáška, ale z toho důvodu, že účast na nich byla podmínkou pro zisk zápočtu. Po celý půlrok se budete potýkat s nástrojem MS Excel a objevíte většinu úskalí, jež s sebou přináší. V podstatě budete celý semestr opakovat pohyby cvičící. A udělate si jeden praktický test z Excelu, který se vám ale započítá do celkové známky v druhém semestru.

Tak takový byl první semestr. V druhé části odhalím, ano, někteří už správně tušíte, druhý semestr, který by se mohl nazývat balanc nad propastí.

19. června 2011