První semestr na vysoké škole byla neuvěřitelná pohoda. I když se vlastně jedná o hlavní vyhazovací část, tak mě osobně přišla až podezřele jednoduchá. Očekával jsem zradu a ta nakonec opravdu přišla. Nevzala si na sebe podobu hrůzného monstra, ale pláštík velkého množství zkoušek v semestru číslo 2. Ano, o jejich počtu jsem se dozvěděl už na začátku roku, ale podstatu toho všeho jsem si uvědomil, až když došlo na věc. Nakonec to ale až tak těžké nebylo, jelikož jsem všechno zdárně udělal. Nyní k jednotlivým předmětům druhého semestru.

Makroekonomie I

  • Přednášející: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
  • Cvičící: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
  • Ukončení: zápočet, zkouška
  • Obtížnost: 4/5

Makro je takové mikro, který se jen jinak jmenuje. Z pohledu učení jde úplně o to samé. Hodně grafů, hodně souvislostí, které mezi nimi musíte vidět. A když je nevidíte, máte na problémy zaděláno. I tak se tento předmět od mikra lišil. Lišící efekt měl podobu cvičícího, potažmo přednášející, protože se jedná o jednu a tu samou osobu. Nemůžu říct že by byla horší, v některých ohledech dost možná i lepší, ale každý má jiný vkus.

Podstatný rozdíl byl ve 4 malých písemkách, které se píší v průběhu celého semestru. Nyní byl „průběh semestru“ smrsknut do dvou posledních bloků. Celý rok jsem nevěděl vůbec nic, nebyla motivace k učení, a možná jsem i občas vypadal u tabule dosti hloupě. Makro mi pořád připadalo jako směs pochybných zaříkávačských formulí. Závěrečná zápočtová písemka se blížila a já se přeci jen musel trochu učit.

Souvislosti se postupem času úspěšně zasouvislely a já si říkal, jak vše nádherně umím. Jaké bylo mé překvapení, když jsem z poslední zápočtové písemky získal sotva polovinu potřebných bodů. Zbýval mi už jeden termín pro opravu. Neúspěch by znamenal konec mého neslavného studia. Znovu jsem ponořil svůj mozek do makroláku a snažil se to všechno pochopit ještě o velký kusanec více. Po týdnu jsem opět zasedl do proklínaných lavic v budově C….

Ačkoliv jsem byl krok od vyhazovu, tak mou nervozitu nejspíš přebily nedávno načerpané vědomosti. V tu chvíli jsem si to neuvědomoval, ale následný zisk maximálního počtu bodů mohl znamenat něco v tom smyslu. Sebevědomě jsem požádal o předností opravení testu, abych si mohl už příštího dne napsat zkoušku. Tu jsem bez zaváhání dal za 1. Z možného největší propadáku se tak stalo mé prozatím největší studijní vítězství na vysoké škole.

Matematika II

  • Cvičící: RNDr. Jaroslava Justová
  • Přednášející: RNDr. Jaroslava Justová
  • Ukončení: zápočet, zkouška
  • Obtížnost: 4/5

Matematika nám ve druhém semestru trochu přitvrdila. Už to nebylo žádný opáčko z mých mladých gymnaziálních let, ale opravdová vysokoškolská výuka. Ačkoliv se většina látky na první pohled zdála jako jednoduchá, tak ve výsledku dokázala napáchat velké množství problémů. Děsit nás mohli matice, parciální derivace a diferenciální rovnice. Platila stejná pravidla jako v semestru minulém, tentokrát jsem ale musel o zápočet bojovat až do úplného konce, do poslední písemky. Epický souboj jsem nakonec vyhrál. Získal jsem přesně potřebné minimum.

Čekala mě už jen závěrečná zkouška, která byla z látky obou semestrů. Na začátku musí vyzyvatel napsat písemný test a po něm i ústní teoretické zkoušení. Tam se vyplatí umět všechny ty nudné definice a matematické věty, u který se na přednáškách tak krásně usíná. Když máte štěstí jako já, tak si losnete podobné otázky jako váš předchůdce a z jeho ústního projevu všechno opíšete. Nepodaří se to ale jen tak někomu. To jen těm „některým“.

Matika se svými otázky od ostatních předmětů výrazně liší. Na začátku totiž dostanete jejich seznam. Pro mě obrovská výhoda, protože jsem věděl, co se vyplatí naučit a i díky tomu se můj výsledek rovná čisté dvojce.

Informační systémy II

  • Přednášející: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.
  • Cvičící: Mgr. Tomáš Žižka
  • Ukončení: zápočet, zkouška
  • Obtížnost: 5/5

Minulý semestr byla ISka až dětinsky snadná, aby se z nich o půl roku později mohl vyklubat hotový horor. Celou dobu to vypadá jako pohodový předmět. O cvičeních se učíte tvořit webové stránky, což já zvládám docela dost dobře a o přednáškách si jen tak hezky povídáte o počítačích a všech těch věcech kolem. K mému překvapení pak bylo všechno třeba umět.

Pro získání zápočtu vám stačí vytvořit webové stránky s nějakým obsahem, který se týká informačních systémů nebo počítačů obecně. Text, který tam vložíte, může být neoficiálně okopírován z libovolného zdroje a je naprosto nepodstatný. V podstatě lze stvořit jakoukoliv zrůdu. Poté stačí správně napsat teorický test z webových technologií a udělat pár změn na webu podle zadání. Zápočet je oproti zkoušce procházka růžovým sadem.

Ale ta zkouška… i ta vypadá na začátku jednoduše. Napíšete si teoretický test na a, b, c, který je jen velmi těžké nedat. Alespoň mě se to nepovedlo. Přes písemnou část určitě prolezete, ale poté vás čeká náraz – ústní část. Tu prostě musíte umět. Stačí si vylosovat špatnou otázku a jste v koncích. Každá podrobnost je důležitá. Množství vyhazovaných – vysoké, patřím mezi ně i já. Druhý pokus to ale jistil.

Opět můžu doporučit jedinou věc: Bojte se!

Anglický Jazyk II

  • Cvičící: Sebastian Noltorp, B.A.
  • Ukončení: zápočet
  • Obtížnost: 3/5

Anglický jazyk probíhal v podobném duchu jako minulý semestr. Opět nás čekalo dlouhé povídání a sem tam nějaké to opisování z klíče, které nás mělo připravit na blížící se zápočtový test. Ten byl snad ještě těžší než minule a angličtina si tak dokonce vyžádala několik obětí.

Počítače II

  • Přednášející: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
  • Cvičící: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
  • Ukončení: zápočet, zkouška
  • Obtížnost: 2/5

Další semestr našich oblíbených počítačů se nesl ve znamení Visual Basic for Applications neboli VBA. Dělali jsme ho jak na přednáškách, tak na cvičeních. Rozhodně to nebylo něco, nad čím bych v pokročilém důchodovém věku s láskou vzpomínal. VBA je programovací jazyk a dělat v něm je opravdové peklo. Neustále na vás hází nějaké ošklivé chybové hlášky a v žádném případě vás nenechá v klidu pracovat. Je to postrach.

Úspěšné složení této zkoušky je velmi komplikované. Ne že by bylo nějak těžké, to ne, ale není prostě normální zkouška. Známka se vypočítává hned z několika složek, které mají rozdílné váhy a všechno to je hrozně předimenzované. Abych to nějak shrnul – ze všeho nejdříve musíte získat zápočet, což vlastně není tak úplně pravda, protože pro některé byla až ta poslední věc, co získali. Abyste ho měli, musíte napsat praktický test z VBA. Udělat malý, jednoduchý prográmek přesně podle zadání. Pro někoho nepřekonatelně jednoduché, pro některé nepřekonatelně těžké. Pokusů ale teoreticky máte nekonečně mnoho.

Samotná zkouška vlastně už vůbec neexistuje. Potřebujete získat body z účasti, testu z excelu, semestrální práce a teoretického testu na a, b, c. Není to ale vše. Podmínkou pro dostání známky je ještě projekt o 1-3 lidech, kde vypracujete nějaký nabušený VBA program. Podle fám musí mít alespoň 200 řádků, podle reality nikoliv. Stačí ho obhájit před třídou a známka je vaše.
Mohu jen doufat, že se s VBA už se nikdy v tomto a ani dalším životě nesetkám.

Programování I

  • Přednášející: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
  • Cvičící: Ing. Dana Nejedlová, Ph.D.
  • Ukončení: zápočet
  • Obtížnost: 1/5

Od programování si toho moc neslibujte. Dělat budete v prehistorickém Cečku, která vás má naučit nějaké ty základy programování. Datové typy, rozhodovací cykly atd. V podstatě celý semestr nemusíte skoro nic dělat. Snad jen menší problém s tím, že docházka je kontrolována i na přednáškách. K úspěšnému získání zápočtu vám stačí vytvořit program o stovce řádků.

Pokud máte kvalitní účast, tak ho ani nebudete muset obhajovat. Stačí si jen dát pozor na správné formátování. Jedna mezera navíc a váš skvostný programátorský počin vám bude s připomínkami vrácen. Propracovávání vás nemine.

Nauka o podniku

Přednášející: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.
Cvičící: Ing. Kristýna Slezáková
Ukončení: zápočet, zkouška
Obtížnost: 4/5

Nauka o podniku je takový velmi vtipný předmět a neříkám to z toho důvodu, že by jste si v něm užili spoustu legrace. Některým lidem podařil opravdu skvostný počin. Díky tomu, že nenavštívili ani jednu přednášku a písemnou zkoušku psali s náhradníkem, tak svého přednášejícího viděli prvně, až když si k němu šli zapsat známku do indexu. Tomu se říká vtipná situace.

Ale pěkně popořádku. Přednášky se opravdu nepyšnily zrovna vysokou účasti. Zatímco na té první si několik lidí ani nesedlo, tak na dalších to vypadalo jako po válce. Ačkoliv NOPko nepatří mezi jednoduché předměty, tak mnozí usoudili, že by z ní prostě nic neměli.

Cvičení, to už byla jiná káva. V semestru jsme psali 2 písemky s teorií a příklady a obě minimálně na 70 procent. Většinou stačilo jen umět dosazovat do kalkulačky správná čísla, což je občas problém, a chytře natipovat odpovědi. Mezi další povinnosti patřilo odprezentovat třídě něco hezkého na předem zadané obchodnické téma. Stačilo si pamatovat, kdy jste na řadě (můj problém). Prošlo cokoliv.

Zkouška ve formě písemného testu už byla poněkud horší. Umět bylo třeba věci hlavně z přednášek. Ty nám sice přednášejícím byly dány k dispozici, ale jejich kvalita je bohužel značně nedostačující, protože vyznat by se v nich dokázal asi jen jejich tvůrce, což je pro studenty krajně nepohodlné. Je třeba se to všechno naučit. Nebo použít zakázané prostředky. Nakonec jsem z tohoto předmětu získal nejhorší možnou známku.

První rok je tedy za mnou. Všechny výzvy byly pokořeny. Teď jen čekat na další semestr… a mezitím si užít prázdniny!