První zápis v indexu: 7.5.2014 – Zápočet z Mediálních kontextů tvůrčího procesu
Poslední zápis v indexu: 14.6.2014 – Zkouška z Dějin a současnosti
Délka prázdnin: 104 dny!
Počet nakoupených script: čistá nula

Druhý semestr je už nějaký ten pátek za mnou a v době psaní tohoto článku jsem dokonce už na samém konci toho třetího (ačkoliv konec učby je něco jiného než konec zkoušek). Pokusím se však zavzpomínat, jakým výzvám jsem se musel druhý semestr postavit a jak jsem je (jak jinak ….) bez mrknutí oka zdolal. Dobře, občas jsem u toho zamžoural.

Zatímco první semestr byl spíše odpočinkový a nebyla v něm ani žádná opravdová zkouška, tak v tom druhém jsem to měli bohatě vynahrazené. Ale pěkně postupně

Anglický jazyk: praktický jazyk II.

Cvičící: PhDr. Richard Olehla, Ph.D.
Cvičící: Brad Vice, MFA, Ph.D.
Obtížnost: 2/5
Zakončení: zkouška

Angličtina probíhala v úplně tom samém duchu jako první semestr. O hodinách kultury jsme ovšem místo té britské probírali tu americkou. A musím říct, že mě to docela sralo. Jednak to pro mě bylo těžší, protože obecně je mi evropská historie bližší než ta zámořská a navíc jsem musel hodinu co hodinu poslouchat, proč si o sobě amíci myslí, kdo ví jaký jsou spasitelé světa. Jo, už to vím a není mi pak ani o píď líp.

A jazyk … no … hráli jsme hry, občas se něco naučili, napsali pár testů a juchů. Matně si vzpomínám na nějaký písemný závěrečný test, který tvořil polovinu naší známky. Tou druhou částí bylo ústní zkoušení z kulturních témat. Jelikož jsem se na každé učil před hodinou stylem – v metru cestou do školy jsem to otevřel – a všechny materiály jsme měli u zkoušky k dispozici, tak jsem tomu nemusel věnovat ani ten nejmenší kousíček pozornosti. Přišlo mi, že zkoušející můj projev poslouchal jen na půl ucha, ale dostal jsem výbornou, tak co bych si stěžoval.

Dějiny a současnost II.

Přednášející: PhDr. Václava Kofránková, Ph.D.
Obtížnost: 2/5
Zakončení: zkouška

Dějiny byly opět vyplněné plejádou historicky zajímavých faktů, kde se přednášející snažila co nejlépe přiblížit dobu a zároveň vyvracet mýty, které se o jednotlivých obdobích šíří. Šlo jí to skvěle. K mé smůle jsem o těch hodinách hodil do práce, takže jsem se účastnil pouze té první.

Zkouška pak byla vtipná. Znáte to, jak je u všech předmětů napsána povinná literatura a nikdo ji nečte? Tak já jsem se snažil všechny přesvědčit, že nic třeba číst není a u zkoušky to nebude třeba. Tak jsem tam přišel a první otázka byla, co jsem četl… Naštěstí já jsem historii docela ovládal a zvládl jsem se z toho všeho vykecat. Ale hlavně to bylo díky tomu, že po mě nebyla vyžadována žádná data a podobné serepetičky. Spíše jsem jen vyprávěl o souvislostech a to mi jde.

Bohužel ostatní takové štěstí nemají a tento předmět byl pro ně noční můra. Obtížnost je velmi subjektivní veličina.

Dějiny umění a kultury II.

Přednášející: PhDr. Eduard Burget, Ph.D.
Obtížnost: 4/5
Zakončení: zkouška

Dějiny umění plynule navazují na látku prvního semestr a potkáváme se s krásným košatým barokem, ve kterém pózují primárně prdelatí andělíčci. Zatímco v takových těch historických slozích a umění se dá dobře vyznat, tak čím víc je to modernější, tím víc se ztrácím. Ještě si k tomu připočtěme, že jsem nemohl chodit na přednášky a u zkoušky jsem pak byl úplně vedle. Zvládl jsem to jen díky svému podmanivému hlásku. Nebo nevim jak.

Evropské myšlení II.

Přednášející: prof. ThDr. et ThDr. Otakar Antoň Funda Dr.Theol.
Obtížnost: 2/5
Zakončení: zkouška

Možná si řeknete, že učit se u někoho, kdo má takové množství titulů, musí být těžké, ale není tomu tak. Konečně jsem mohl na přednášky prof Fundy chodit a byl jsem hrozně rád, protože jsou velmi zajímavé. V tomto semestru jsme se zabývali řeckými mýty a řeckou filosofií. Zatímco u mýtů mi šlo všechno do hlavy hned, tak u filosofie mi šla hlava tak akorát kolem. Byl jsem naprosto totálně, nenapravitelně LOST.

Před zkouškou bylo důležité nezmatkovat, udělat si krátké shrnutí všech zápisků a pěkně si to všechno ohradit, protože jinak se mi to všechno slévalo do balíku blbý Řekové. Asi hodinu před samotnou zkouškou mi ty vědomosti zapadly na správná místa a já mohl zařvat Heureka. Ne že bych to fakt udělal.

Zkoušející zaspal, přišel pozdě a oznámil nám, že bude velmi hodný. Byl.

Praktický český jazyk a stylistika II.

Cvičící: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D.
Obtížnost: 4/5
Zakončení: klasifikovaný zápočet

Čeština, to je moje metla. Skoro ani pořádně nevím, co bylo náplní hodin a to je myslím už velmi názorná ukázka toho, jak jsem se při nich chytal. Ono to byla ale převážně teorie, žádné i/y. Hlavně správná výslovnost, dělení slov a podobné věci. Vlastně to bylo docela užitečné, když nad tím tak uvažuji.

Naprosto jsem se ztrapnil při odevzdávání resumé, což byla textová práce asi na stránku a půl a měl jsem ji červenou jak led po hokejovém zápase. Ale písemný test zase nebyl úplně k zahození, takže jsem to uhrál na dvojku.

Za nejdůležitější znalosti, které jsem se o oněch hodinách naučil, považuji dvě přirovnání: Mít šálu jak cigán nudli a Čumět jako bacil do lékárny.

Evropská literatura II.

Přednášející: Mgr. Markéta Kořená, Ph.D.
Cvičící: Mgr. Radek Malý, Ph.D.
Obtížnost: 1/5
Zakončení: zápočet

Evropská literatura byla úplně to samé co předchozí semestr. Takže o přednáškách hodně povídání (moc jsem tam nechodil) a o seminářích občas nějaké to čtení bichlí a tvoření krátkých povídání o nich. Vzato do důsledků to byl velmi jednoduchý předmět, protože všechny úspěšné grify jsem se naučil už v prvním semestru.

Až přijde souhrnná zkouška, tak to bude jiný kafe. Silný kafe. A já kafe nerad.

Literární žánry II.

Cvičící: PhDr. Šidák Pavel, Ph.D.
Obtížnost: 4/5
Zakončení: zápočet

Opět žádné změny, jeli jsme další a další a ještě další literární žánry. Člověk by skoro ani neřekl, že jich existuje tolik, ale oni už stejně všechny vymřely a existuje jen povídka a román.

Ačkoliv zakončením byl zápočet, tak byl prováděn pěkně ústně. Zde měli někteří smůlu a shořeli na neznalosti některých děl a někteří měli to štěstí a dostali mýtus a stačilo jim říct Gilgameš a Silmarillion a bylo to. Jako např. já.

Poetika II.

Cvičící: PhDr. Šidák Pavel, Ph.D.
Cvičící: Mgr. Markéta Kořená, Ph.D.
Obtížnost: 4/5
Zakončení: zkouška

No to potěš koště, začali jsme brát básně. Všechny takové ty serepetičky jako metrum, druhy rýmů a veršů a samozřejmě také rozebírání a vykládání, kterému bylo věnováno asi nejvíce. Na začátku to bylo opravdu tuhé a nevěděl jsem která bije. Ale po určité době se mi do toho nějak podařilo dostat. A vlastně to byla docela sranda (pokud máte tzv. humornou představivost).

Závěrečný test se skládal z písemné a ústní části. Ta písemná byla bez problémů, protože v té době jsem už básně rozebíral jako přetažený robot na pérku. Nemilé bylo, že se k tomu všemu přidaly ještě teoretické znalosti z prvního semestru, které nám pořádně provětraly hlavy v oné ústní části. Ale nakonec se to jako vždy nějak podalo – byla to totiž zkouška týmová.

Literární tvorba – hlavní dílna II.

Přednášející: MgA. René Nekuda
Obtížnost: 1/5
Zakončení: zápočet

Zatímco v předchozím semestru byla dílna hlavně teoretická, tak teď jsme se dostali k nějakému opravdovému psaní. Napsali jsme za půl roku sice jen dvě povídky, ale ono se víc v takovém počtu asi ani nedalo (i když druhá skupina to zvládala každý týden). Vždycky jsme něco napsali a v kroužku to hezky přečetli a všichni postupně hodnotili. Některým to určitě pomohlo a posunulo vpřed.

Takovou závěrečnou zkouškou tohoto předmětu byly klauzury. Tam moji povídku krásně odstřelili, ale to se stává. Každopádně mi neřekli, že s tím mám seknout a to je +.

Mediální kontexty tvůrčího procesu I.

Přednášející: PhDr. Petr Bílek
Obtížnost: 0/5
Zakončení: zápočet

Tak začneme názvem – Mediální kontexty tvůrčího procesu –  to jako fakt? Tohle je přesně ten prototyp předmětu, který je ve své podstatě k ničemu, ale musí se nějak zaplnit studijní plán. Ale to je jen odbočka k použitému názvosloví.

Mediální kontexty byly velmi jednoduchý předmět a v podstatě na ně stačilo chodit a napsat pár prací, které byly všechny přijaty kladně. Na přednáškách se objevovaly informace hlavně z oblasti médií a to jak těch audiovizuálních tak těch tištěných. Jelikož nejsem zrovna fanda žurnalistiky a ani se do ní nechystám v nejbližší době pronikat, tak tam pro mě zajímavých informací bylo pomálu. Ale zas vyprávět, co bylo ve vysílání TV Nova, byla docela sranda. Protože tam mají samá hovna.