Vítejte v zcela novém světě, kde přísloví „Čas jsou peníze“ nabývá zcela jiného významu. Čas se totiž opravdu stal platidlem, které nahradilo zastaralé bankovky. V nemilosrdném prostředí utrácíte minuty, hodiny, dny i roky svého života. V pětadvaceti se vám rozeběhnout biologické hodiny, jež nemilosrdně odpočítávají sekundy do konce vaší existence. Pokud se probudíte a na ruce vás svítí více než 24 hodin, můžete to považovat za štěstí. Někteří se už neprobudí nikdy.

Prostředí filmu Vyměřený čas je opravdu geniální. Krásně se v něm rýsují rozdíly mezi majetnými a nemajetnými. Ti šťastní boháči mají totiž nejenom spoustu peněz, ale navíc i nekonečný život, bájnou nesmrtelnost, o kterou je dokáže připravit jen zákeřný útok ze zálohy. Nebo finanční krize. V tomhle světě by burzovní makléři ani nemuseli vyskakovat z oken.

Vyměřený čas

Will Salas je jedním z těch, kteří doslova a do písmene žijí ze dne na den. Zeleně světélkující čas mu málokdy ukazuje víc než 24 hodin. Ono mít v Ghettu více než jeden den, je extrémně nebezpečné. Lidé tu jsou pro pár týdnů ochotní zabíjet. Na hodinkách vám nechají pár minut a pak se jen dívají, jak potupně vyčasujete, neschopni cokoliv udělat. Jakmile totiž čas vyprší, zemřete a nic vás již nevrátí zpět.

Mladík z Ghetta, Will Salas, má to štěstí, nebo spíše smůlu, že mu jeden z boháčů věnuje celé století. Správcům času se ale něco takového vůbec nelíbí a tak začíná série honiček, akčních scén a nervy drásajících momentů. Když si později Will najde přítelkyni, vypadá to jako Bonnie a Clyde z budoucnosti. Zvláště odvážná je pak „Bonnie“, která ty nejkrušnější běhací/skákací scény absolvuje v lodičkách.

Co říct na závěr? Vyměřený čas není špatný film, je to dokonce i dobrý film, ale přijde mi, že se tím výborným konceptem se mohli filmaři trochu lépe poprat. Využít ho lépe. Takhle je z toho jen silná akčňárka s občasným humorem. Možná jsem si od filmu sliboval více, než mi mohl nabídnout.