Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

To se nějak poddá

To se nějak poddá

Velmi rád říkám: „To se nějak poddá.“ Často se u toho ještě potutelně směju, jako bych věděl o nějaké utajené pravdě. Ale pravda je taková, že netuším vůbec nic.

Po vyslovení těchto čtyř jednoduchých slov mě chce většina lidí rozsápat na kusy nebo alespoň zbavit nepotřebných orgánů jako například očí. Na první pohled to totiž vypadá, že optimismus ze mě srší rychleji než kelímek zkaženého jogurtu. A není nic otravnějšího než pravověrný optimista, co vám neustále říká, že to bude dobrý, i když stavíte domeček z karet v jedoucím autobusu.

giphy-4

Moje moje motto ale nepředznamenává šťastnou budoucnost. Výraz „To se nějak poddá“ značí spíše životní apatii. Ukazuje, že všechno, co uděláme, už je předem dáno a my se jen můžeme nechat unášet osudem či spíše tokem nekonečného sledu akcí a reakcí.

Keep calm…

Hlavně jsem to používal ve škole. Když ostatní zaklínali svoje tužky, aby tipovaly správně odpovědi, žhavili plyšáky, aby jim přinesli něco málo štěstí nebo v bláhových záchvatech naděje hledali odpovědi na internetu, já nedělal nic. Jejich duše byly zmatené, a když se mě zeptali, jestli něco umím, jestli jsem se připravoval, nahodil jsem ofinu dozadu, zakroutil hlavou a s mávnutím rukou odpověděl: „To se nějak poddá.“

A asi to opravdu byla jediná možná reakce. Vždyť veškeré moje učení se skládalo z toho, že jsem si četl zápisky stále dokola a pokud jsem zjistil, že něco nevím a nechtělo se mi to zapamatovat, sám sobě jsem do ouška pošeptal: „Ale no tak, to tam přece nedá.“ Někdy se divím, že jako kriticky uvažující člověk, připouštím existenci osudu. Ne však jen tak ledajakého.

Můj osud

Většina lidí si pod osudem představí takovou tu klišé romantiku, že dva lidé se mají potkat, to auto mě muselo přizabít, tohle jsem si musel uvědomit … ale pro mě to je jen fakt, že naše myšlení není naše. Jsme jen výsledkem zrůdných DNA manipulací a střetu se světem kolem nás. Ale to jsem trochu odbočil.

„To se nějak poddá“ není vírou v dobrý osud. Je spíš stoickou reakcí, že na všechny pokusy něco změnit je už pozdě a my už jen můžeme čekat na výsledek. A je trochu zvláštní, že ono se to poddává. Nějakým zvláštním způsobem ze všeho vybruslím, někdy na jedné noze ze zavázanýma očima, ale podaří se to. Takhle jsem ostatně tvořil svoje slavné prezentace.

A tak se mým hlavním cílem stává používat motto „To se nějak poddá“ při každé příležitosti a všemi obtížnými životními situacemi proklouznout jako had naložený do oleje. O to přece jde, ochcat život.


Komentáře
  1. Maru

    Maru: To naše třída momentálně má jiná motta. Jsme takoví… nerozhodní optimisti.
    ,,Někdo září, někdo v září.“
    ,,Zářijové listí maturitu jistí.“
    ,,Žlutá vesta taky cesta.“
    A pozor, motto, které dáme na trička:
    ,,I Gagarin vyletěl.“

    Ať žije maturita, fakt.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: U nás se teda říkalo jen to první. Asi internet rozšiřuje obzory 😀 A ještě mám pocit, že takový gymnazista má taky nárok jen na žlutou vestu ať už s maturitou neb bez, protože v podstatě nic neumí. Alespoň to nám říkali.

  2. Lamič

    Lamič: Příšerně se v tom poznávám 😀 Já to beru tak, že tuhle frázi vždy řeknu, když jde vše tak nějak do háje a já nemám chuť s tím cokoliv dělat nebo myslím, že s problémem nemůžu nic dělat :))

  3. Radka

    Radka: To je něco obdobného jako „nějak to dopadne“, protože se ještě nestalo, aby něco nějak nedopadlo. Prostě to nechat plavat a ono to nějak dopadne.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Tak tak… jednou jsem si takhle odkládal „dozvědění se“ výsledků zkoušky. Rozhodovalo se tehdy, jestli nebudu příští rok opakovat jeden předmět. Všichni už věděli známku, ale já si nechtěl kazit víkend tím, že bych se na to podíval. Byl bych z toho akorát smutný, ale ničemu by to nepomohlo, protože už bylo napsáno s nedá se tím nic dělat.

      A dobře jsem udělal, protože jsem zkoušku neudělal 😀 a měl jsem dobrý víkend.

  4. Adam

    Adam: „ … ale pro mě to je jen fakt, že naše myšlení není naše.“

    Po dohnání skluzu prošmejdím web a doufám, že najdu širší úvahu.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Přemýšlím, jestli tu bude něco širšího. Mám pocit, že většina mých úvah na blogu jsou hromy a blesky.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Výkřik do temnot #PrayForParis

Výkřik do temnot #PrayForParis

Nechtěl jsem o tom psát. Nepíšu takové články. Takové články nic nezmění, nic nedokážou, jen zmůžou proti sobě poštvat lidi. A stejně jsem ho napsal. Proč? Asi abych už nic takového nemusel psát znovu.

Zobrazit →

Do urny a s úsměvem

Do urny a s úsměvem

Volby, volby, volby. Jsou prostě všude. Každý nás chce na svou stranu a zároveň nás poštvat proti ostatním. Když si odmyslím všechnu tu předvolebním kampaň, jsou volby vlastně fajn. A já hlasuji nadmíru rád.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články