Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Tak už nejsem student

Tak už nejsem student

Svět se změnil. Už není tak barevný jako dřív. Slunce se změnilo v šeď a každé jídlo mi chutná jako popel. Jeden můj kousek se právě odebral do věčných lavic. Moje nadějná kariéra studenta skončila.

Status studenta jsem získal někdy v pěti letech. Ačkoliv je má paměť z té doby stejně zřetelná jako výhled s brýlemi bez stěračů, myslím, že jsem se do školy těšil. Ani tak ale nemohu říct, že bych dokázal svůj status studenta docenit. Mě totiž fascinoval leda tak párek gumídků nebo tabulka čokolády. A že těchto drog bylo málo… Stejně ale, když mi ji jeden pán za odvoz nabízel, odmítl jsem. Určitě chtěl odvoz i s výhodami.

Stalo se to 28.1.2016, byl zrovna čtvrtek. Prožil jsem úplně normální den. Jak by taky ne, protože o ukončení mého studenství jsem se vůbec nezvěděl. To přišlo teprve února prvého, kdy mi přišel email z ministerstva školství, že Literární akademie se definitivně zavírá. Původně se tak mělo stát v červnu, ale víte co, no hurry.

Ich bin ein student

Studentem jsem byl na chlup přesně 7087 dní. Za tu dobu jsem musel vypracoval opravdu hodně velké množství úkolů a zapomenout nezměrnou nálož neužitečných informací. Na druhou stranu jsem posledních 8 měsíců ve škole ani nepáchl. Respektive tam nepáchl vůbec nikdo, protože všichni dostali padáka. A rozhodně ne zlatýho.

Doposud mě moje studentství definovalo. Všude jsem do kolonky povolání zapisoval s nezměrnou pýchou „student“. Jasně že mám už dávno práci v IT, takže si mohu vymyslet nepřeberné množství názvů mé pozice od českého vývojář přes Frontend web developer po Co se namane, to udělá. Být studentem ale bylo lepší. Ačkoliv jeho správný prototyp nemá peníze a jen zoufale natahuje ruku k rodičům, aby mu něco dali, přece je svým způsobem takový svobodnější. Víc hippie, jak já rád říkám.

Podstata studenství

Ale na druhou stranu, co ve všech lidech evokuje magické slovo „student“ či „studentský“? Označuje to něco levného, nekvalitního, druhořadého. Pod studentským bytem si představím „starožitně“ zařízené pokoje a každodenní fronty do koupelny. Pod studentskou prací si představím něco hodně mrzce placeného, co vyžaduje znalosti prvnáčka a jemnou notoriku staříků v domově důchodců. A přece chci být z nějakého důvodu součástí týhle bandy. A ne pouze proto, abych ušetřil na sociálním pojištění.

Studenti mi vždycky přišli jako taková chytrá grupa. Sice často nemají letité zkušenosti z praktického života, ale právě tím, jak se učí prakticky žít jsou nedocenitelní. Na svět nahlíží svým panenským pohledem a jen čekají, až ho realita konečně penetruje. A přece svět vyžaduje jejich čerstvý, neposkvrněný kukuč. Kdo dostuduje, zblbne. A nafrní se. Na druhou stranu, není nikdo šílenější, než věčný student.

A proto je načase udělat si to-do list:

  1. Nezblbnou!
  2. Viz. bod 1

A něco mi říká, že můj comeback do školních lavic se blíží.


Komentáře
  1. Maruška

    Maruška: A v Německu já jsem byla jenom žák- což byla docela urážka, protože narozdíl od studenta žák je pořád takové… dětské. A nevyzní to prostě tak… hippie, jak ty rád říkáš.
    Ale studentem jsem ráda. Lidi si pak třeba myslí, že už jsem na vejšce a já je v tom nechávám. Když se pak ale ptají, co přesně studuji, musím sklopit hlavu a přiznat gympl.
    Kam se chystáš? 🙂

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: No, mám pocit, že ještě na gymplu jsem jezdil na žákovské jízdné. Jednou jsem řekl, že chci studentské a nechtěli mi dát. Nebo když jsem si chtěl jednou koupit v Praze roční studentskou tak mi ji nedali. Prodali mi ji jen desetiměsíční – ať žijou puntíčkáři.

      Když se otevře nová škola, tak si snad, možná, nejspíše, dostuduji svoji „Literární tvorbu“ Chybí mi ještě jeden rok.

      1. myší královna

        myší královna: S námi se průvodčí taky hádali, že nejsme studenti, ale žáci, tak jsem teda řekla, že chci žákovskou (do patnácti let) – to se jim taky nelíbilo.

  2. myší královna

    myší královna: No! Já poslední dobou školu hodně zanedbala. Situace vznikla tak, že to, co jsem se přes semestr učila, nebylo pořádně zorganizované, a tak to teď vypadá, že o status studenta taky brzo přijdu. 😀 Víc mě ale mrzí ty promrhaný roky. No co, ty máš alespoň titul, u mě to vypadá tak, že odejdu z výšky po čtyřech letech osvícená, inspirovaná, vyspělá, ale s maturitou. 😀

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: No … počet případů, kdy jsem svůj titul někde použil: 0. Jenom když někde kroužkuju vzdělání v anketě, je to vysokoškolské.

      Jako u nás to bylo tak organizované, že jsem v 1. ročníku měl Evropskou literaturu III a IV a ve 2. ročníku Evropskou literaturu III a IV. Ani se mě neptej, jak je to možné.

      1. myší královna

        myší královna: Já bych ho ráda použila, až se zase setkám s hloupější částí rodiny, která tituly má. 😀

  3. Tomáš Rak

    Tomáš Rak: Chápu to dobře, že tvoje škola z nějakého důvodu byla uzavřena a studium bylo všem prostě ukončeno? To musí naštvat, když jsi v posledním ročníku.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Ano, došly jí peníze, takže šla do insolvence. Vzhledem k tomu, kolik jsem nechal na školném, jsem naštvaný byl. Co se dá dělat.

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Na praxi, kapitola zero

Na praxi, kapitola zero

Najít si dobrou praxi je pořádný oříšek, který se nedá rozlousknout jen tak. Třeba mně to trvalo snad půl roku, než jsem konečně zakotvil v PositiveZero. A jaký je můj příběh?

Zobrazit →

Muž pánem domácnosti #1 – Uvař, co dokážeš

Muž pánem domácnosti #1 – Uvař, co dokážeš

K vaření jsem se vždycky stavěl pragmaticky a uchopit vařečku a váleček mi nikdy nedělalo problém. Navíc jsem zastánce teorie, že všechno jde uvařit, pokud existuje správný recept. Google it!

Zobrazit →