Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Studuju, studuješ, studujeme na LA!

Studuju, studuješ, studujeme na LA!

Studuji, jak nejlépe dovedu. Ačkoliv jsem na Literární akademii, tak opravdu nemám čas psát. Však oni nás ale brzy donutí. Mají na to své metody. Říká se jim zkoušky a zápočty. Na jeden krátký, blogový výpliv jsem si však našel čas.

Právě končí třetí týden mého studia Literární akademie. Sedím celý znavený nad počítačem a přemýšlím, jak dlouho mohu ještě odkládat prezentaci do angličtiny. Jelikož efektivita mé práce raketové stoupá těsně před deadlinem, nechávám to plavat a doufám, že mě mé vzdělávací instinkty upozorní včas. Dosud pracovaly po roční pauze na jedničku.

Studia se dají v prvním semestru v podstatě rozdělit na 3 části:

Literární teorie

Spadají do ní předměty literární žánry, poetika a evropská literatura. Tam nám do hlavy vtloukají, jak můžeme literaturu dělit, charakterizovat, vykládat si ji a jak se vyvíjela v průběhu věků. Čeká nás i dost čtení. Správně bychom prý měli přečíst až 3 knihy týdně, ale mají s námi pochopení a neofiko stačí jen jedna. U státnic, ale bude třeba mít seznam kompletní. Ovšem co se tvrzení o přečtení týká, bývám velmi schopný … fabulátor.

Nejsem příliš velký fanda této části studia, ale rozumím, že nějaký ten teoretický základ se hodí, pokud chce člověk něco napsat a vůbec vyznat se v literatuře. O větách o úhlech trojúhelníku jsem si také myslel, že je už nikdy nepoužiju.

Dějiny

Látku probíráme v předmětech dějiny a současnost, dějiny umění a kultury a evropské myšlení. Jde tu hlavně o pochopení naší společnosti. O rozšíření obzorů a pochopení současných problémů. Ostatně spisovatel by měl být vzdělaný a právě v historii se nachází mnoho moudrosti. Nic totiž nevzniklo teď, všechno je jen důsledek minulosti.

Tyto předměty mě rozhodně baví, protože jsem jednoduše velký fanda historie, hlavně té středověké.

Psaní

Psaní se učíme v literárních dílnách (resp. v jedné) a Praktickém českém jazyce. Jde o hlavní gró školy a proč jsem na ni vůbec šel. Zatím jsem v podstatě nemusel nic psát, ale to je jen takové zahřívací kolo, spíše semestr. S češtinou budu nejspíše hodně zápasit, ale na druhou stranu se to také, doufám, mnoho naučím. Druhou možností samozřejmě je skutečnost, že mě nevybíravě vyrazí.

Literární dílny se hodně podobají kurzu, který jsem absolvoval s @Michelle_LSKT. Absolventi asi budou ze stejného těsta. Zatím to jsou krátká, desetiminutová, psací cvičení, kdy trénujeme určité části textů jako popis nebo dialog. Už se těším, až se vrhneme na něco delšího. A abych nezapomněl, na konci roku nás čeká autorské čtení.

Život

Co je však nejdůležitější, Literární akademie tady není proto, aby se na ní učilo, je tady proto, aby se na ní žilo. Myslím, že většina věcí je sama o sobě k ničemu. Znalosti sami o sobě nic neznamenají. Informace jsou zbytečné, pokud je nedokážete najít, roztřídit a použít. Literární akademie cesta k poznání. Tou si musíme všichni projít sami. Nikdo to do nás nedokáže nahustit. Tady nejde o známky, nejde o to jestli chodíme nebo nechodíme na přednášky. Každý má vlastní vůli. Všichni studujeme přesně tak, jak potřebujeme.

Nakonec to nebudou známky co nás posune dál. Nakonec to bude jen naše odhodlání, naše vůle, naše síla bojovat, naše přesvědčení a naše cesta. Není lepšího učitele než nás samých. A proč si platím 65 tisíc ročně abych defakto učil sám sebe? Protože taková je moje cesta.

V sérii „Academiae Litterarum“

Komentáře
  1. Markéta Růžičková

    Markéta Růžičková: Podle toho, co píšeš, to zatím vypadá na samou teorii a minimum praxe. Ale z článku taky vyznívá, že se ti tam líbí, což je hlavní. Díky za report, je zajímavé přečíst si o osobních zkušenostech na jediné škole tvůrčího psaní. 😉

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Podle harmonogramu bude postupně praxe přibývat. Ono to má logiku, že se začíná teoretickým základem a na něm se pak postaví praktické psaní.

  2. Markéta

    Markéta: No, tak z tvého popisu to nezní tak špatně.
    Ale pořád mi to přijde jako banda arogantních podivínů, co jsem tak různě kdysi četla, jak se o těch svých studentech vyjadřují („a nevadí vám, že si tak vychováváte konkurenci?“ „Ne, stejně nemají šanci“). Ani ta kniha Kurz tvůrčího psaní mě moc neoslovila, ani žádný z podobných projektů.
    Když už, tak workshop Míli Línce. Je to za průkazku do knihovny a opravdu odtamtud vycházejí lidé, kteří se pak uchytí.

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Tak s takovým přístupem jsem se tam rozhodně nesetkal. Spíše mám pocit, že mezi mými spolužáky je více podivínů než vyučujících. Pokud to porovnám se svým angažmá v Liberci, tak tam si jistá část léčila své komplexy. Případně si je neléčila a akorát dávala všem najevo. Tady mohu říct, že s každým až na jednu výjimku vycházím. S lidmi tedy zatím vysoká spokojenost.

  3. Tereza

    Tereza: Chtěla bych Ti moc poděkovat za Tvé články o studiu na Literární akademii! Poslední dobou se snažím naít „vysokou školu svých snů“ a pomalu jsem se začala oddávat tomu, že taková škola prostě neexistuje. Již dříve jsem četla o LA, ale nevěnovala jsem jí příliž velkou pozornost. Zejména z toho důvodu, že se jedná o soukromou školu a asi oba moc dobře víme, co si všichni myslí o soukromých školách. Na internetu jsem četla několiv negativných hodnocení školy. Nevěnovala jsem jim však přílišnou pozornost (zejména kvůli způsobu vyjadřování některých pisatelů) a rozhodla se hledat dál. A mám pocit, že na Tvé články jsem celou dobu čekala, abych se utvrdila v tom, že nakonec možná tu svou „školu snů“ najdu. Děkuji!
    Zároveň bych se Tě chtěla zeptat na jednu věc, která mě z celých přijímaček trápí asi nejvíce… Kolik děl bylo přibližně v Tvém seznamu přečtené literatury?

    P. S. Moc hezky jsem si na tvém blogu početla. 😉

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Ahoj Tezero,

      jsem moc rád, že se ti mé články líbí a přijdou ti užitečné. Ačkoliv je LA soukromá škola, tak mám pocit, že se tam nadřu mnohem více než na státní škole, kterou jsem předtím absolvoval. Určitě to není stylem já vám dám peníze, vy mi dáte titul.

      Když jsem dělal přijímačky já, tak na webu byla přesná informace o počtu knížek/filmů/divadelních děl – 30 + 2 knihy odborné literatury podle oboru, na který se hlásíme. Mě osobně se třeba na ně na přijímačkách vůbec neptali, někoho ano… Kdybys chtěla nějaké další informace klidně mi napiš na email [email protected]

      Michal

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Už staří Řekové věděli, že jen blbci poslouchají jeden song stále dokola

Už staří Řekové věděli, že jen blbci poslouchají jeden song stále dokola

Znova a znova a znova. Pořád dokola. Šílenství hoří rychle, rychle se šíří a nezanechává nic. I Řekové to věděli. V každé druhé jejich tragédii někoho chytnul amok. Co si to nalhávám. V každé jejich tragédii někoho chytnul amok. Jinak by to ostatně nebyla tragédie.

Zobrazit →

Co bude teď a co bude potom?

Co bude teď a co bude potom?

Crap o tom, jak je novej rok.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články