Jsou základním kamenem všech příběhů, ačkoliv je v podstatě nevidíme. Bývají až nebezpečně nenápadní, takže kdyby se rozhodli začít modlit k Aláhovi, krušné časy by nás očekávali. Plují někde mezi proudy a posunují věci malými krůčky vpřed. Tu prohodí ono, tu zapomenou tamto a tu vhodně nastaví svou hůl. I mistři manipulátoři se před nimi střesou strachy. Ano. Mluvíme o dědečcích bažících po buchtách s tvarohem a babičkách sbírajících v lese roští na zátop. Mluvíme o katalyzátorech pohádkových příběhů.

Co by byl Honza bez dědečka, který nedostane pečený úplatek? Či bez babičky, kterou nepřenese přes řeku nebo jí nepomůže s batohem plným cihel? Králem určitě ne! Bez nich by ho rodiče z domu vyhnali jako lenocha a on by jen kopal kanály jako každý druhý ukrajinský dělník. Člověk se až diví, jak taková vhodně nabídnutá buchta může změnit celý život.

Když putujete světem, všímejte si jich. Mají husté obočí a dlouhý, bílý plnovous, za který by se mohlo schovat i menší dítě. Často této své zvláštní schopnosti využívají, ale mohu vás uklidnit, nejsou za tím žádné postranní úmysly. Dětem pomáhají naprosto nezištně a nevyžadují žádnou protislužbu. Ačkoliv si sebou berou hůl a jsou téměř nepohybliví, tak vždy se nachází uprostřed cest mezi dvěma obzvláště vzdálenými městy, aby tu čekali na odvážné dobrodruhy. Musí volit moudře, protože u nevhodně položeného odpočívadla by jim mohla hrozit smrt hladem.

Bohužel i vám se může stát, že na dědečka sice narazíte, přátelsky ho poplácáte po zádech, ale namísto povzbudivých slov mu z úst lezou vypasení červi. Norik by vám mohl vyprávět. V tu chvíli vám nezbude nic jiného než nešťastlivci prohledat kapsy, aby vám pomohl in memoriam. Ti poctivější mu vtisknou do rozpadajících se rukou alespoň nějaký pamlsek. Ti nejpoctivější ho mohou pohřbít, odečíst si jedno zdraví a přidat dvě spokojenosti.

Poznávání kouzelné babičky už tak jednoduché není. Vyskytují se zejména na těžko přístupných územích, kde přesouvají velká břemena. Když se obětujete a pomůžete jim, zjistíte, že ten náklad je mnohem těžší než vypadal. V duchu jen naříkáte – jak to ta baba mohla mít na zádech. To je ovšem základní chyba méně zkušených dobrodruhů. Kouzelné babičky totiž unesou jakékoliv břemeno, stačí jen dostatečně ohnout záda. Až se o tom dozví americká armáda, ustanoví novou, speciální, zásobovací jednotku.

Takže vy všichni Honzové, kteří jste se vydali do světa, mějte oči na špičkách. Nikdy nevíte, kdy narazíte na nějakého kouzelného seniora, jež po vás bude koulet očima. Doba již pokročila, kdo ví, možná dnes stačí dědečka už jen pustit v tramvaji a babičce pomoci s těžkým nákupem. Jen si dejte pozor, aby jste ho unesli.