V Římě bylo každý den nad třicet stupňů Celsia. Mraky se naší poloze vyhýbaly jako hipster Mekáči. Abych nic nezamlčel, byli jsme svědky krátkého deště, který trval hrubým odhadem šedesát dva sekund. Na základě toho si troufám říct, že jsme si zasloužili trochu moře.

Vlakem k moři

Ještě před odletem do Itálie jsem hodil krátký pohled na mapu, abych se ubezpečil, že voda bude opravdu blízko a zabalil jsem si plavky. Teprve na místě jsem zjišťoval, jak to všechno funguje. Naposledy jsem byl u moře v Chorvatsku, tak před deseti lety a tehdy to bylo tak, že člověk přišel na pláž a koupal se. Tady to není jen tak.

V blízkosti Říma je několik plážových destinací, kam se dostanete vlakem nebo autobusem. My jsme se rozhodli jet do té nejbližší a asi také nejlevnější – do Ostie.

Roma, deň 6. Lido di Ostia. #roma #rome #sea #beach #summer

A photo posted by Katarina (@ussurij) on

Jezdí tam MHD, takže jsme si nemuseli kupovat nový lístek. Svezli jsme se úplně stejnou soupravou, jaká se jezdí metrem. Cesta trvá nějakých třicet, čtyřicet minut a pokud sedíte, uběhne rychle. Ve špičce tam ale bývá dost plno, tak může být těžké si urvat sedadlo. A modlete se, ať nejedete ve starém vagónu.

Po příjezdu jsme pokračovali pěšky. Na některé pláže jezdí ještě další autobusy, ale upřímně bych se bál, že dojedeme někam na venkov a tam umřeme hlady. Zamířili jsme na nejbližší „public beach“, kde neplatíte žádný poplatek. Akorát jsme si za šest euro půjčili slunečník. Nadšený plavčík nám ho dokonce zkušeně zavrtal do písku. Vzal ovšem ten kus, který se jako jediný na pláži v nepravidelných intervalech samovolně zavíral.

Lido Ostia

Soukromé pláže stojí deset euro na osobu a na mapách je poznáte velmi jednoduše. Slunečníky tam stojí v geometricky přesných řadách a vypadá to, jako by je stavěl někdo s obsedantně kompulzivní poruchou. Na veřejných plážích panuje čistý italských chaos. Byl tam ovšem pořádek a jen moře vykazovalo jisté známky špíny.

Nepřátelství na život a na smrt

Trochu jsem se bál nechat nehlídané věci na pláži, ale nakonec nám nic jiného nezbývalo. Překvapilo mě, jak je moře studené. To je normální???? Po každém nahřátí jsem se musel znova otužovat. Že bude chutnat slaně, jsem už tak trochu tušil.

Na pláži bylo pouze střední množství nepříjemných jevů:

  • opět černoši, co prodávají veškerý sortiment od šátků po hodinky
  • paní z Indie, která se koupala v tom, v čem přišla
  • spousta prsou, která jsem nikdy nechtěl vidět
  • lidi, co vám házejí písek do nosa
  • paní, co se neustále nabízí, že vám namasíruje záda

Byl to skvělý odpočinek a vlastně se ani nedivím lidem, co jezdí na neaktivní dovolenou. Nastal jen jeden extra nepříjemný jev – strašně jsem se spálil. Právě teď za sebou zanechávám tolik mrtvé kůže, že vraždit bych musel v neoprenu. Já se s létem nikdy neskamarádím.

Ostia Antica

Ostia ale nejsou jen pláže – jako všude tu jsou antické památky! Město dříve sloužilo jako důležitý přístav. Cestou zpět jsme se tak ještě vystoupili na zastávce Ostia Antica. Bohužel jsme přišli trochu pozdě. Byla hodina před zavíračkou a paní nám řekla, že je to tam obrovské a že to ani celé nestihneme. Měla pravdu. Alespoň jsme si prohlédli krásný amfiteátr.

Když už nás začali vyhánět, objevili jsme kočku. Možná víte jaké mám s nimi zkušenosti, tak jsem se snažil moc nepřibližovat. Nakonec jsem to nevydržel a pohladil si ji. Mnoho nechybělo, aby mě kousla, naštěstí jsem rychle ucukl. Ale byla krásná. A podobných koček, které žijí v antických ruinách, bylo dost i v Římě. Asi se jim tam líbí.

Ostia Antica nebyla zas něco extra. Většina budov nebyla příliš hezkých, ale možná se vzadějc krčí něco lepšího. Amfiteátr to tak jako tak vyrovnával.

Ostia Antica

Ostia Antica

Vychvalovaný amfiteátr

Ostia Antica

Ostia Antica

Rozdováděná mačka. Vidím ji na očích tu útočnost.

A příště? Příště se mrkneme na ten nejepičtější památník…