Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Řekli mi, že nevidím

Řekli mi, že nevidím

Do počítače zírám tak říkajíc od rána do večera. Někdy až do noci. A i když jím hodně mrkve s jabkem, na mém zraku se to muselo projevit. Jen mi trvalo hodně dlouho, než jsem si to přiznal.

První náznak, že moje vidění není, co bývalo, přišel před nějakými pěti lety. Z hecu jsem se dostavil k praktickému lékaři. Byl leden. Řekl jsem si, že ten rok si dám do kupy svoje zdraví. Ne že by bylo nějak špatné, ale člověk nikdy neví.

Součástí prevence byl i oční test. Když jsem se zadíval na tabuli s písmeny, přišla mi nějak daleko. Opravdu je tohle normovaná vzdálenost? Neposunul někdo z legrace tu pásku? Dolní písmenka mi připadala jako fleky od guláše. Písmenka o řádek výše jako větší fleky od guláše.

Když jsem vyjmenovával dolní řadu, vnukl jsem si představu, že čtu. Upřímně? Hádal jsem. Jelikož to po skončení prohlídky nikdo nekomentoval, šlo mi to asi dobře. Svůj horší zrak jsem popřel a považoval ho jen za efekt zmrzlých očí. Život šel dál.

„Pane, vy máte špatný zrak“

Další náznak, že něco není v pořádku, přišel až tento rok. Nedokázal jsem rozpoznat barvu turistické značky. Tvar jsem viděl, ale jestli je to zelená nebo modrá jsem rozlišil až na vzdálenost několika metrů. A tak jsem si řekl, že uzrál čas a znovu jsem dorazil na prevenci.

Písmenkové tabulky jsem se obával jako prvňáček, kterému hrozí velká trojka. Sestra zavelela na čáru a já se podíval na svého nepřítele. Nebylo to tak zlé. Pak jsem si musel zakrýt jedno oko a neviděl jsem zhola nic. Na druhém to samé. Verdikt byl jasný: „Pane, vy máte špatný zrak.“

U očařky jsem se ocitl o měsíc později. Vymámila ze mě titul, který jsem jí nechtěl říct, a po celou dobu mě oslovovala pane bakaláři. Posadila mě za přístroj, co udělal vzzzz, vzzzz, vzzzz a oznámila mi: „Pane bakaláři, vy špatně vidíte.“

Popření, smíření

Navzdory tomu všemu jsem si pořád myslel, že to přece není tak zlé. Uznával jsem, že když je něco malé a daleko, nepřečtu to. Jenže jsem nebyl schopný říct, jestli jsem vůbec někdy viděl na takovou vzdálenost. Vždyť zrak se zhoršuje postupně a není možné říct: „Tak a teď je to špatné.“ Je to jako když dáte žábu do studené vody a pomalu ji uvaříte. Taky si toho nevšimne, dokud kolem ní neplavou bubliny.

Když mi paní doktorka nasadila první sklíčka, můj život se změnil. To, co byl jen rozmazaný flek, se najednou stalo písmenem. Úplný Boží zázrak. Až v tu chvíli můj mozek konečně uznal, že nic nevidí a já mohl se svýma očima najít smír.

Brýle jsem dostal o čtrnáct dní později a učím se s nimi žít.


Nosíte brýle? Jak vám došlo, že je opravdu potřebujete? Reagovat



Komentáře
  1. Barbora Fait

    Barbora Fait: Vidíš a já už minimálně pět let mám pocit, že blbě vidím, a při dvou prohlídkách mi zjistili 1/4 dioptrie na každém oku a že prý to je v pohodě. Tak já nevím, mám pocit, že dřív jsem viděla mnohem líp, ale možná jen moje podvědomí taky touží po brýlích 😀

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Když máš i pocit tak to bude vážný 😀 Já mám jenom na jednom oku čtvrt dioptrie ale na obou ještě nějaké cylindry. Nemůžu říct, že bych se v tom vyznal… Hodně se mi díky brýlím zlepšil kontrast, takže se mi lépe čte. A myslím, že mě i bolívala hlava při delším čtení textů na počítači. Teď je to lepší.

  2. Markii Reed

    Markii Reed: Možná to bude znít jako od šílence, ale já jsem vždycky chtěl brýle. S brýlemi vždy vypadám tak inteligentně a dospěle. Bohužel osud tomu chtěl jinak a mně zřejmě nebylo souzeno nosit brýle. Zrak mám velmi dobrý a to prosím pěkně i lepší než můj doktor a bývalá doktorka dohromady. A i když celé dny zírám do počítače, nic se neděje – žádné zhoršení se zatím neprojevilo. Možná to přijde, jednou, kdy si budu muset nasadit na oči spešl brýle, ale budu muset počkat.
    Mohu-li si dovolit upřímnou poznámku, ty brýle ti sluší, Michale! :))

    1. Michal Ozogán

      Michal Ozogán: Zkus se do toho zírání víc položit. Čím blíž monitoru a čím upřenější zrak, tím lépe. Hodně štěstí.

      1. Markii Reed

        Markii Reed: O co se asi snažím? :DD
        Jinak díky za tip 😀

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Závod 1000 Miles Adventure, den #3 – Jak jsem prvně chystal pepřák

Závod 1000 Miles Adventure, den #3 – Jak jsem prvně chystal pepřák

Třetí den mi začalo defektové období. V jednu chvíli jsem si myslel, že to budu muset jednoduše zabalit. Naštěstí je tohle Slovensko proklestěné cyklo servisy.

Zobrazit →

Muži v naději

Muži v naději

Recenze na český film Muži v naději. Příjemný, z větší části komediální snímek, který bych však rozhodně nemohl označit za počin roku. A jaké nám přináší mravní poselství? Zahejbat, zahebat a zahejbat.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články