Zrovna před pár dny jsme měli výročí vzniku samostatné Československé republiky. Ještě teď si pamatuji, jak jsme se ve škole biflovali muže 28. října, a že v testu otázka, kde se tehdá flákal Kramář (byl v Ženevě). Tuhle informaci nám pan učitel předhazoval každých 10 minut, takže bylo nadmíru jisté, že se v písemce objeví. Já byl tím pádem odsouzen si to pamatovat po celý zbytek života.

Byl vůbec zázrak, že jsme se v dějinách dostali tak daleko. Konec byl myslím někdo po druhé světové válce a i tu jsme probrali jen tak letem světem každý doma (a víte jak to je, když se probírá něco doma). Nehledě na to, že byl poslední ročník na gymplu a v závěru roku každý stejně řeší jen ty svoje maturitní předměty. Na některých hodinách se části třídy dal regulérní voraz a věnovalo se pouze těm, co mají budoucnost v oboru.

Je to vlastně strašná škoda, že ty nejdůležitější a nejaktuálnější dějiny se učí nejpozději. Ono to samozřejmě nejde oddělit. Každý historický zvrat se děje v důsledku jiného historického zvratu, který mu předcházel a takový cestičkami se dostanete až k tomu, proč na okrajích republiky bydleli Němci, proč se z Rakouska-Uherska nestala federace a proč se tu uchytili komančové. Teď se začíná úplně od začátku, od opolidí, kteří, a přiznejme si to, nejsou až tolik důležití.

A když nad tím přemýšlím, nevím, kde se má v dějinách končit. Je totiž složité říct, kde končí teď a kde začíná historie.

Pařba na státní svátek

Vždycky si říkám, kdo tyhle státní svátky opravdu slaví. A jak…

party-informatiku

Jestli se sejde celá rodina u jednoho stolu, kuchne husu a poví si, jak před nějakými sto lety parta chlapíků vyhlásila republika. Kolik lidí vidí první leden jako den vyhlášení samostatné České republiky a pro kolik to je jen jeden den volna, který se vymyslel proto, aby lidi nemuseli chodit s kocovinou do práce. A nebo proč jsme si jako většinově ateistická země, schválili volno na Velký Pátek. Možná jen nerozumím oslavám.

Můžete říct, že Staromák přece zaplnily tisíce lidí, jenže já opravdu pochybuji, že ti šli oslavovat založení ČSR. Pokud dobře vím, chtěli primárně hodit Miloše do koše. Mimochodem, ta plastika Miloš ala Jaba Hutt byla fakt úžasná.

Zlatá první republika

Asi v souvislosti s tím výročím jsem shlédl seriál První republika. Taky to vidíte v tom názvu? Tu pompéznost? Tu slávu? Jak tehdy bylo všechno super – jak politici byli pánové s velkým P, v rodinách panoval respekt, v klobásách bylo prase, v mlíku kráva a policisté opravdu pomáhali a chránili. Skutečnost je ale taková, že polici tehdy byli stejně užvaněný a zkorumpovaný jako dnes…

Zpět. Seriál první republika – je to zvláštní zážitek dívat se, jak se žilo před sto lety. Zemědělství jelo na plné obrátky, lidé ještě jezdili na koních a němý film měl wow efekt. Za tu dobu se toho vymyslelo docela dost a vývoj technologií se údajně stále zrychluje. Je pro mě složité to sledovat z vlastního pohledu, protože mi přijde, že nějaké závratné vynálezy se v poslední době neobjevily. Možná jsem moc náročný a všechno je tak krásně plynulé.

A to nejdivnější je, že i když znám pravdu o první republice, tak baštím tu krásnou, zlatou lež. Cítím takovou tu iracionální, vlasteneckou hrdost, že lidé, kteří se narodili na stejném místě, dokázali něco výjimečného. Bijeme se do prsou, jak bylo Československo vyspělé, i když to bylo především zásluhou toho, jak se rozvinulo už v Habsburské říši. A navíc za to nebyli zodpovědní jen Češi, ale i Němci, kterých tu žilo požehnaně. Baštím tu eleganci, která byla výsadou jen úzké části obyvatel.

A ještě se neobjevil nejen nepříjemný prvek – chci si koupit vilu, nechcete mi někdo nezištně dát 50 mega?