Rozverný Fabulačník
Michal Ozogán

Proč spíme?

Proč spíme?

Přece proto, abychom si odpočinuli! Ale omluvte mou nezdvořilost, na řečnickou otázku se přece neodpovídá. Proč spíme je navíc název knihy, kde se Matthew Walker snaží říct jednu důležitou věc rozepsanou na 400 stran – spěte. Spěte do růžova.

Mým úkolem tady nebude papouškovat moudra z knihy. Koho téma zajímá, jistě si ji přečte. Já bych se s vámi rád podělil o to, proč ze mě Proč spíme udělalo poctivého spáče.

Je to pár měsíců, co jsem se naučil, že aby čtení podobné knihy mělo pro mě smysl, musím si dělat poznámky. Jinak totiž poslední stránku zavřu s tím, že to bylo super, vstřebal jsem nové informace a ty se pak rozlijí v „pěně dní“. V dlouhodobém horizontu mi nic nepřinese.

I když jsem měl záložku v Evernotu připravenou, u Proč spíme jsem si nic nesepsal. Beru to tak, že mě kniha odzbrojila.

Tisíc a jedno negativum spánkové deprivace

Bylo by odměně nefér, kdybych tvrdil, že kniha je jen přehlídka důsledků nespavosti, i když to ve mě v tomhle ohledu zanechalo hlubokou stopu. Nejsilnějším momentem bylo povídání o prionech, které vám rozkoušou mozek v těch místech, které řídí spánek a tím vám znemožní se vypnout. Ale nechci vás strašit, nemoc je to opravdu vzácná.

Samozřejmě všichni víme, že spánek je důležitý. Jenže taky víme, že chipsy nejsou nejzdravější pochutina, a přesto se jich u nás ročně spořádá 12 tisíc tun. Jenže číst si reálně o všech negativech únavy, jak je popisují vědecké studie a experimenty mi otevřelo oči.

Nejnebezpečnější je pocit, že spánek je vlastně ztráta času a je třeba ho co nejvíce osekat. Vždyť namísto chrápání se dá dělat tolik zajímavých věcí! Je tu i velký tlak společnosti. Zrovna nedávno na mě zapůsobilo tvrzení Andreje Babiše, že pracuje až 18 hodin denně. Hejtmanka Karlovarského kraje se nedala zahanbit a i ona si těch hodin odmaká až 20. A ony ty výsledky podle toho také vypadají… Stále panuje mýtus, že když někdo pracuje déle, pracuje lépe.

Únava je jako závislost

Dlouho jsem měl i pocit, že když spím méně, jsem méně unavený. Jenže jak píše Matthew Walker ve své knize, chronicky unavení lidé často nedokáží objektivně posoudit svůj stav.

Neschopnost uvědomit si únavu a zpomalené reakce je zvláště nebezpečné v dopravě. Vyčerpaný řidič může být ještě pomalejší než člověk pod vlivem alkoholu. Nejhorší samozřejmě je, když se šofér vrací z flámu a je jak unavený, tak i opilý. To je vyloženě zabiják na kolečkách.

I samotný alkohol může náš spánek narušit. Po jedné skleničce sice usneme dříve, ale celkově to kvalitě spíše uškodí. Proč spíme se dozvíte, že ideální je pít ráno.

Klíč k poznání

Jako jednu z nejpodstatnější vidím vysvětlení role REM fáze spánku. Ten slouží ke zpracování informací z krátkodobé paměti. Mozek rozhoduje, co se může zahodit a co se přesune do paměti dlouhodobé. Pokud je tento proces narušen, snadno přijdeme nabyté vědomosti.

Vtip je v tom, že nejdelší část REM fáze se odehraje především ke konci spánku. Pokud ji utkne zvonění budíku, může se lehce stát, že i když budete fyzicky odpočatí (hluboký spánek je nejdelší v počátku), nebudete se dobře učit.

Jestli sportujete, je pro vás REM fáze spánku neméně důležitá. I když používáte hlavně svoje svaly, ovládá je mozek. Pohyby posilujete tzv. „svalovou paměť“, které se opět ukládá do dlouhodobé paměti během REM fáze. A tu nějakými power napy a šlofíky rozhodně nenahradíte.

Vykašlete se na to a jděte spát

V knize se dozvíte mnohem více informací o spánkových cyklech, přirozeném biorytmu v těle, jak nedostatek spánku ovlivňuje výkonnost, pozornost i psychiku. Naťukne i sny a jejich vliv na fantasii, lucidní snění a vlastně všechno, co se spánku týká. Nechybí ani tipy, jak zlepšit jeho kvalitu. Rozhodně stojí za přečtení.

Není to vždycky jednoduché jít brzo spát. Zvlášť když mi den protekl mezi prsty a já nic pořádného neudělal nebo když řeším nějaký zapeklitý problém a cítím, že k řešení mi chybí jen kousíček. Jen většinou je nejlepší řešení jít spát a nechat to na zítra. Ostatně, říká se, že ráno moudřejší večera.


Komentáře
  1. Petr Ozogán

    Petr Ozogán: Zažil sis někdy, co to s tebou udělá, být týden skoro bez spánku? Já letos na Mílích. Spánek, to byl pro mě zbytečně ztracený čas. Snažil jsem se dodržovat časový plán a šel jsem proto nonstop, i v noci skoro bez spánku (600 kilometrů za 7 dní). První tři noci jsem vůbec nevytahoval z batohu spacák. Prostě jsem jen na chvíli lehnul někan do příkopu u cesty, když už jsem dál nemohl. Za hodinu jsem se zbudil zimou a šel jsem zase dál.

    Po těch třech dnech jsem tam zažíval v noci neskuteřné výjevy. Keře hýbající se ve větru byly duhově barevné, zobrazovaly velké výjevy. Já z nich viděl bagry, lokomotivy, … ale i zvířata a lidi. Procházel jsem jednou v noci známýma místama, kde často běhávám. Já se tam najednou cítil jako v Matrixu. Vnímal jsem, že ta realita kolem mě není skutečná, že je tam plno věcí jinak.

    Měl jsem dojem, že občas bylo něco přidáno, jinde zase ubráno. Cítil jsem, že jsem v nějaké jiné dimenzi. Těžko se mi rozlišovalo, co je přelud, co je stále ještě pravda. Vnímal jsem přitom, že jsem někde na hraně přeludu a skutečnosti. Nikdy jsem nebral drogy, … mám ale dojem, že takto nějak vidí svět kolem sebe lidé pod vlivem drog.

    Šel jsem třetí noc někde v Německu v noci po lesní cestě, … projel kolem mě cyklista a říká mi AHOJ, … za hodinu, o pár kilometrů dále kolem mě zase projel, … znovu se kolem mě prohnal s tím svým AHOJ. Nebyl jsem přitom na oficiální trase Mílí, … dodnes to nechápu. Opravdu tam kolem mě ten cyklista jel??? Naštěstí, … potřetí už kolem mě neprojel.

    Pro mě zajímavá zkušenost. Poznat své limity a možnosti. Já v tom týdnu spal maximálně dvě hodiny denně. Zažil jsem ale něco, co jsem předtím nikdy nepoznal. Raději to ale sami nezkoušejte až takto do extrému!!!

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Impérium černé a zlaté – Adrian Tchaikovsky

Impérium černé a zlaté – Adrian Tchaikovsky

Impérium černé a zlaté je nevšedním zážitkem ze světa steampunku, jež nadchne ty, které už omrzeli elfové, trpaslíci a podobná verbeš nižšího původu… Budoucnost patří hmyzu!

Zobrazit →

Na hřbetě želvy celým vesmírem

Na hřbetě želvy celým vesmírem

Tak nějak by se mohl nazývat cestopisný článek ze Zeměplochy, obrovského světa, kde neskutečnost jde ruku v ruce s rozumem. Cestuje na zádech A’tuin a brázdí nekonečné vesmírné proudy.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články