Toho rána jsem byl natěšený. Už jsem si okousal všechny nehty a ta krabice stále nepřicházela. Nedočkavost mně doháněla k šílenství. Musel jsem zvážit i možnost, že vůbec nedorazí.

Nakonec se ale zvonek ozval a já vyrazil ke dveřím. Pošťák mi dal balíček a okamžitě zmizel. Krabici jsem nedočkavě rozsápal. Vyletěl z ní překrásný papoušek Ara. Vzepjal křídla a usadil se na podobizně mého ctěného pradědy. Tam konal potřebu, kterou tak dlouho zadržoval. Jemu to ale nestačilo. Začal létat po místnosti a vřískat: „Polib mi Pŕŕŕdel.“

Toho rána jsem papoušky miloval. Toho večera jsem jednoho jedl a přísahal jim vyhubení.