Kdo by to byl čekal, že se mě kdosi pokusí konvertovat na tu jedinou, pravou víru. Mylně jsem se domníval, že podobné věci stojí na bedrech statečných misionářů, kteří se džunglí prosekávají k Bohem nepolíbeným domorodcům, aby jim vtloukly (nebo otloukly) Bibli do (nebo o) hlavy. Nebo v metrixovském systému volby, kdy před vás položí meč a Korán a vy si svobodně zvolíte, co chcete do hlavy.

Začíná to edensky

Byl tehdy krásný, slunečný den a nic nenasvědčovalo tomu, že by v rozpálených Holešovicích probíhala misijní činnost. Taková vedra nejsou na změnu víry vhodná. Pro ně Bůh stvořil dlouhé zimní večery. Když jsem se však odvážil vyjít do ulic pro chladivého Míšu, vběhli mi do cesty dvě sličné Korejky nevysokého věku. Jedna z nich nesla v ruce tablet.

Z nějakého důvodu si vybrali zrovna mě, zplozence devíti pekel, číšníka Satanova a zapřísáhlého ateistu, a já, ten den v dobré náladě, jsem se rozhodl je neignorovat a nedělat, že jsem si je spletl s optickým klamem. Možná jsem tajně doufal, že mi ten tablet chtějí dát (tabletů není nikdy dost). Když mi na něm pustili video s citacemi z Bible, začalo mi v přehřátých nervových drahách docházet, do čeho jsem se to namočil. Už však bylo pozdě, nebylo úniku a tak jsem se jen nervózně usmíval a pokyvoval. V tom jsem fakt dobrý.

Království za Míšu

Po instruktážním videu se mi dostalo i konverzní přednášky. Slečny mluvily zvláštní směsicí jazyků, kterou jsem se rozhodl pojmenovat jako angločechorejština. Ale na jejich obranu musím přiznat, že povětšinou jsem rozuměl. To když jsem se já rozhodl něco vypustit ze svých hříšných úst, nebyl jsem si jistý, jestli má kultivovaná čeština padá na úrodnou půdu.

Nakonec jsem byl nucen náš krátký rozhovor ukončit a ač jsem neměl srdce jim to říct, tak chlazený Míša byl pro mě důležitější než spása mojí vlastní duše. Ještě se pokusili získat na mě kontakt, ale na jejich smutné oči jsem zakroutil hlavou.

A aby snaha Boží církve nevzešla nadarmo, tak odkaz na jejich svatý web a také zkušenost někoho, kdo to zkusil.

Bohyně s vámi.