Existuje blok spisovatelský a ke vší smůle existuje i blok bloggerský. Může být vcelku krátký, rovnat se jednomu vynechanému článku v týdnu a jindy se táhne dlouhé měsíce a roky a dost možná neskončí nikdy. Někdy za to může jednoduše změna priorit, ztráta zájmu, ztráta času a u těch nejméně šťastných třeba ztráta počítače. A nebo autora jednoduše nenapadne nic, o čem by mohl psát, i když by chtěl hrozně moc. Bloggerský blok, seznamte se. Ahoj.

Jelikož ale neexistuje zeď, která by se nedala zbořit, nebo u které by neexistovala důmyslná postranní dvířka, dostanete se nakonec do země plné duhy, jednorožců a přehršle nápadů na články. Je jen na vás, jestli to zkusíte jen jedněmi z nich, nebo si přinesete obří beranidlo a budete se pokoušet dobýt všechna vrata najednou.

1. Dopřej si sociální brainstorming

Sociální sítě jsou jako oheň. Dobrý sluha, ale dost o hovně pán. Zapomeňte teď, jak nad nimi zbytečně ubíjíte svůj čas (a ne, to slovo na p nepoužiju) a zkuste je využít ku svému prospěchu. Ten nápad mám od Lucie, která o něm mluvila na Literárním festu. Úkol první – otevřete si Facebook (nebo Twitter nebo cokoliv). Doufám, že máte hodně přátel a hodně příspěvků, které můžete prolézat. Úkol druhý je totiž velmi jednoduchý – prostě si tam tak scrollujte a hledejte, co lidi sere. Pak o tom stačí napsat.

Lidi si o tom totiž hrozně rádi čtou, jak někdo chápe jejich problémy a diskutuje o jejich těžkých příkořích. Chce to něco kontroverzního, něco, co každému hýbne s žlučí a nenechá jednu místnosti tichou.

2. Přečti si něco chytrého

Je fajn přečíst si občas nějakou chytrou knížku. Já sice moc na chytré knížky nevěřím, přijdou mi, že se tváří chytřeji, než ve skutečnosti jsou, a v praxi nejsou až tak použitelné. Na druhou stranu pokud jim člověk podlehne, tak dokážou skvěle nabudit a dodat energii na realizaci nových nebo dlouho odkládaných nápadů. Často ale fungují jen jako zážeh a je už na vás, jestli dokážete tempo udržet.

DSC_0116

A jak vypadá takový chytrá knížka? Něco ve stylu Kraď jako umělec, Restart nebo Jak získat hodinu denně. Melvil je v tomto ohledu velmi nápomocný. Když se s knihou naladíte na stejnou vlnu, dají se z toho vytřískat nové nápady a nové zážitky. Ale pozor, když se do toho budete nutit, nic nebude. Já třeba všechny tyhle osobní rozvoje moc nemusím, tak je pro mě těžké, vybrat správné čtivo.

3. Poslouchej cizí rozhovory

Buďme k sobě upřímní, všichni naši přátelé jsou tak prokouknutí, že jim vidíme i škrábanec na šestém žebru zleva. Málokdy z nich vypadne něco nečekaného či dokonce šokujícího, čím bychom se mohli inspirovat. Mnohem zajímavější jsou rozhovory těch jiných lidí (sorry přátelé), protože jen tak objevíte věci, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Já se takhle dozvěděl o záhadě červené barvy.

Je sice trochu netaktní umlčovat své přátele v jejich vyprávěních, abyste si poslechli jiné a zajímavější a vůbec poslouchat cizí rozhovory asi také není úplně košer. Na druhou stranu tohle není práce pro Matku Terezu, ale pro bloggera.

4. Vykašli se na blogování

Chápu, že tahle rada zní na první pohled naprosto stupidně a hloupě, ale není tomu tak. Opravdu těžko se dá vymyslet nějaké zajímavé téma, když jen sedíte u počítače a mhouříte oči na prázdnou stránku. Jděte do přírody, jděte na kolo, dejte si indiánka a jestli vám je nad 18, dejte si víno nebo panáka v pochybném lokále. Začněte dělat něco nového, neotřelého, nezvyklého. Blogovat přece nemusíte jen o tom, co znáte, ale i o tom, o čem se teprve učíte. Někdy to je dokonce i lepší. Jak jinak by mohli být moje tweety o tom, jak jsem něco zkazil, tak oblíbené.

Ale na druhou stranu pozor! Pokud začnete žít ten život moc, zjistíte, že je to moc fajn a nebudete už mít na blog čas.

5. V mozku nic neudržíš, mrskni to do deníčku

Ty nejlepší nápady se plíží jako svině zlodějský. Sotva si uvědomíte, jak geniální jsou, už se opět ztrácí, a i když vám lechtá šedou kůru, tak už si prostě ně nevzpomenete. Trvalo mi mnoho let přesvědčit sám sebe, že geniální nápady se prostě dají zapomenout. Ony mě většinou totiž nechyběly. Nevěděl jsem, že jsem na ně kdy přišel. A pak přišly ty okamžiky, kdy jsem věděl, že jsem nějaký měl, ale už ne vo co tam gou.

DSC_0112

Jsou dvě základní možnosti. Pořídit si hodně, hodně, hodně malý notýsek a pak hodně malou tužku a mít obě tyto ingredience vždy po ruce. Brzy jsem zjistil, že je to pro mě nemožné a přešel jsem na poznámky v telefonu. Jedna ikonka mi otevře Google docs s dokumentem „nápady“ a tam si vždy napíšu nějaký výkřik do tmy. Většinu z nich nepoužiju, ale z některých čerpám třeba i o několik měsíců později. Píšu si všechno, co mě nějak v danou chvíli osloví. Většinou ani nevím, co bych o tom psal, je to jen zajímavé a nápad později rozvedu.

Rozhodně bych do toho deníčku nepsal nějaké romány na pokračování.

6. Ztop cizí nápad

Ale fuj! Nedá se nic dělat. Cizí nápady se prostě topit musí. Buď od ostatních blogerů nebo novinek z oboru, o kterému píšete. Není na tom nic hrozného. Přečetli jste článek? Máte jiný názor? Sem s ním! Určitě by to neměl být článek ve smyslu – taky si to myslím – protože by byl naprosto zbytečný. Když už zpracujete nějaké téma, tak to musíte udělat jiným způsobem. Nemusí to být ani ten názor, ale stačí, když svému pohledu dáte nějakou jinou, zajímavou formu.

Pokud píšete tématicky úzce zaměřený blog, tak je pro vás jednoduší v tom, že stačí komentovat všechny novinky, které se objeví a vaše čtenáře to bude zajímat. Jen je třeba dát pozor na to, aby články obsahovaly něco navíc a ne jen trapné převyprávění, které se učí na základní škole. Nikdo nemá rád základní školu.

A abys byl spravedlivý, dej link na původní článek a všichni lidé budou šťastni…


Máte nějaké vlastní řešení autorských krizí? Sem s nimi!